Jihočeští vědci chtějí v tuzemsku podpořit chov candáta a okouna. Na trhu by dravé ryby konkurovaly kaprovi, který je v Česku nejběžnější a kterého se produkuje až tisíckrát víc. Mnohé strávníky ale odrazuje tučné kapří maso a na candátovi či okounovi si kvůli nedostupnosti v obchodech pochutnávají nejčastěji jen sportovní rybáři. Výzkum nyní nalezl způsob, jak tyto sladkovodní ryby s lahodnou chutí a menším množstvím kostí produkovat ve velkém.
"Uměle vytřeme generační ryby, získáme plůdek, larvy, které nasadíme do rybníků. V rybnících žijí přibližně jeden až dva měsíce," řekl dnes novinářům vedoucí laboratoře ve Výzkumném ústavu rybářském a hydrobiologickém ve Vodňanech Tomáš Policar. Pak odborníci plůdek z rybníků vyloví a nasadí do takzvaných recirkulačních systémů, kde mu vytvoří optimální podmínky a učí ho přijímat umělé krmivo. Dravé ryby se tak nezačnou požírat navzájem a sníží se ztráty, které tak dosahují jen deseti až 20 procent. Díky krmivu také ryby rychleji - zhruba za rok - dorůstají do tržní velikosti.
Maso z umělého chovu
"Kvalita masa je výborná, maličko se v chemickém složení liší od ryb z rybníků, to se dá poznat. Ale z hlediska chuti panel deseti lidí, kteří se vyznají v kvalitě masa, anonymně posuzoval ryby z rybníka a intenzivního chovu a uznal, že jsou oboje srovnatelné," uvedl vědecký pracovník Jan Kouřil. Zdůraznil, že rybám chov v umělém prostředí neubližuje.
Podle vědců z Jihočeské univerzity a výzkumného ústavu čeští producenti ryb nejčastěji chovají kapry v rybnících, což je nejlevnější způsob. Intenzivní chovy se jim zdají příliš drahé. Ročně se v tuzemsku vyprodukuje 20 000 tun kapra. Okouna už jen 20 tun a candáta do 45 tun. "Produkce se musí zvýšit, aby to mělo nějaký větší smysl, minimálně o řád," podotkl Kouřil. Lidé by podle něj kvalitnější ryby jedli, kdyby měli příležitost je běžně koupit. Na chovu okounů nyní výzkumný ústav spolupracuje s firmou u Olomouce.
Foto: Profimedia
