Metropolitně v nedbalkách

Jeden z nejobtížnějších předmětů podnikání je provozování restaurací. Můžete investovat miliony do vybavení, instalovat nádherný interiér a vymyslet skvělé menu. Stačí ale nedbalé provedení v běžném denní provozu a host odchází nespokojen.

Komplex restaurace, kavárny a klubu v pražském paláci YMCA byl znovuotevřen s novým designem po předchozí kavárně Dinitz. V přízemí je kavárna, bar a pódium s večerní živou hudbou, v patře restaurace otevíraná pouze na večeře. Na většině černých leštěných stolků trůní popelníky, nekuřácká část je v defenzivě a není smysluplně oddělena.

Nabídka je vskutku metropolitní - skloubí se v ní blízkovýchodní vlivy s indickou kuchyní. Z jídelního lístku je radost vybírat a šéfkuchař si na něm dal evidentně záležet. Pochutnat si můžete v každou denní dobu až do jedné do rána - snídaně jsou okolo 140 Kč, sendviče za 240 Kč a s dvouchodovým poledním menu se vejdete do 200 Kč. Víkendový jazz brunch vyjde na 390 Kč.

Začínáme na Blízkém východě čtveřicí malých mezze (140 Kč) s pastou z grilovaných lilků baba ghanoush, lehkým salátkem tabouleh, směsí grilované zeleniny a cizrnovým hummusem. Ukázková prezentace a dokonalé chutě. Jen chleba pita bylo málo na „vyčištění" všech misek.

S carpacciem z chobotnice (180 Kč) není na první pohled něco v pořádku. Dobrá třetina plátků je totiž viditelně oschlá! Hlavní chod vyplňujeme kuřecím špízem na grilu tikka (220 Kč). Zářící kousky výtečně kořeněného a šťavnatého masa se podávají na jehle, k tomu pikantní omáčka ovšem bez vyvažující přílohy. Zakončujeme jehněčími kotletkami (340 Kč), které objednáváme vysloveně jako úplně propečené. Na stůl dorazí nejen s nadýchaným a provoněným kuskusem, ale také se syrovým středem masa. Krásné suroviny i receptury shozené nedbalostí - dva ze čtyř chodů se kvalifikovaly na vrácení do kuchyně.

Vinné menu je stručné a univerzální. Víno se rozlévá i po sklenkách, počítejte ale s cenou okolo stokoruny. Půllitr čepovaného plzeňského je za 65 Kč, za zmínku stojí i více než slušné spektrum míchaných nápojů z baru.

Personál dobře zachycuje hojně zastoupený stereotyp nemotivovaných a jakoby polámanými drátky ovládaných zaměstnanců. Nulová iniciativa, hlemýždí tempo, neohrabaný základní servis. Z potenciálně svižného oběda v prostředí kavárny udělali nezáživnou a vlekoucí se epizodu.

Krátce po poledni jsme celý provoz zastihli jakoby v nedbalkách. Ukázková epizoda toho, jak dokáže lidský faktor zamávat se sebezajímavějším konceptem. Metropol snad zažil a zažije lepší dny. Pro tuto návštěvu však pouhých pět cuketek z deseti.

Metropol Music Club, Na Poříčí 12, 110 00 Praha 1

Foto: Martin Kuciel