Zápisník labužníka 32/2007

V Praze je více než 500 restaurací, které samy sebe nazývají italskými. Z toho však skutečně italských je asi tak deset. Nejitalštější vůbec je nová trattoria Aldente. Připadáte si tu jako v Itálii, atmosféra, jídelní lístek i personál...

Majitel Toni Ciullo je Piemonťan, proto je na zdi například velká fotografie grappového mága Romana Leviho (na poličce je několik lahví opatřených nezaměnitelnými etiketami, které Romano Levi kreslí na čtvrtky ze školního sešitu tuší a tlustým perem – některé jsou vystavovány ve světových galeriích jako umělecká díla), proto je tu k mání skvělé piemontské bílé víno Roero Arneis z městečka La Morra. Toni má už mnoho let stejnojmennou restauraci přímo v srdci Piemontu, v městečku Alba, jež je centrem regionu, v němž se v říjnu a listopadu nacházejí nejlepší a nejdražší bílé lanýže. Takže už se těším na říjen, budou zde určitě mít nejkvalitnější zboží za přijatelnou cenu. Kuchař Alessandro Gernasutti vaří tradičním italským způsobem, dělá například výborné vitello tonato (telecí maso s tuňákovou omáčkou), lahůdku, kterou jsem zatím v Praze postrádal. Občas tu bývá i burrata, hnětený sýr z mozzarelly a smetany – pochoutka! Máte-li rádi Itálii a stýská se vám po ní, pak tady a bez letenek svůj stesk zaženete.

Autor: Vladimír Poštulka