Ještě jsem byl plný dojmů z pražských návštěv dvou kuchařských mistrů, francouzského (přesněji řečeno provensálského) dvouhvězdičkového mága Edouarda Loubeta a česko-amerického kouzelníka Radka Černého – a už přijel mistr další, tentokrát jednohvězdičkový Australan David Thompson, který má v Londýně slavnou restauraci Sailors Thai.
Ano, jak z názvu patrno, David vaří thajskou kuchyni. Žil dlouho v Bangkoku a vařil dokonce i pro královskou rodinu.
Trvá na přesné interpretaci klasických thajských receptů. „Nenávidím fussion a všelijaké to splétání různých stylů a chutí do jednoho chuchvalce. Ačkoli nejsem Thajec, snažím se sdělit Australanům i Evropanům to nejtypičtější z thajských vůní a chutí, což možná jako cizinec mohu vnímat i přesněji.“
Mně osobně z jeho galavečeře v pražské restauraci La Rotonde nejpříjemněji překvapil smažený kapr s omáčkou tří chutí (Plaa sahm rot), zprudka restovaná baby kukuřice (Pat kao port orn) a jemný okurkový salát.
Poblíž seděl Ari Munandar, indonéský kuchař z hotelu Mandarin, a jak jsem ho pozoroval, nejvíc mu z desetichodového menu chutnalo přibližně totéž, co mně. Přiznávám, že na asijskou kuchyni si pořád ještě zvykám, rozhodně ji nemohu považovat za svou oblíbenou.
Ale raduji se, že mám už i v Praze možnost srovnávat a nebýt odkázán jen na jakési pseudothajské napodobeniny.
Praha se opravdu den za dnem stává víc a víc centrem labužnického dění a křižovatkou významných kulinářských osobností: před týdnem přijeli zástupci prestižního italského výrobce vín Banfi a hvězdičkový Andrea Accordi v Allegru vymyslel menu přímo ušité na míru těmto lahodným vínům. Jeho fagottini plněné kachním masem nebo mořský ďas s fazolemi (doprovázený vynikajícím červeným vínesm Brunello di Montalcino Riserva, Poggio d’Oro), to byly zážitky, na které dlouho nezapomenu.
Ale mezi námi, i drštková polévka v Miličíně za pouhou dvacku je pro mě hodna potlesku.
