Už si ani nepamatuju, kdy jsem naposledy odcházel z biografu tak spokojený jako po zhlédnutí filmu Dobrý ročník. Věděl jsem, že scénář napsal Peter Mayle, jehož knížky Rok v Provenci a Francouzské hodokvasy mám přečtené zepředu i odzadu.
Tento Angličan opustil kdysi úspěšnou kariéru reklamního textaře a koupil si domeček v provensálské vesničce u Luberonu. Tam začal psát o tom, co viděl kolem sebe, především o jídle a pití. Jeho knížky byly zakrátko tak oblíbené v celém světě, že každý den před jeho domkem zastavilo nejméně deset autobusů s turisty. Raději se odstěhoval a Luberon už jen navštěvuje. Anglický režisér Ridley Scott, známý tvůrce hollywoodských trháků, jezdí prý do Luberonu každý rok na dovolenou. Seznámil se tam s Maylem (je zřejmě labužník jako on) a vyzval ho, aby napsal nějaký příběh, který se bude odehrávat v prostředí, jež mají oba rádi. Pak přijel do Provence se Scottem i herec „Gladiátor“ Crowe, a když se seznámil s Maylem, začal ho hecovat také. A měl ještě jednu podmínku navíc: v příběhu musí být role pro něho. Mayle jim nakonec vyhověl a napsal příběh, který má společné rysy s jeho vlastním osudem. Kdo zná od Scotta jen Vetřelce a Gladiátora, bude asi překvapen. Ale kdo viděl jeden z jeho prvních filmů, Duelanty, překvapen není. A malá rada: než půjdete do kina, přečtěte si něco o garážových vínech typu „supertuscany“ (např. Sassicaia), abyste lépe pochopili pointu.
Autor: Vladimír Poštulka
