Na pražských radnicích mají trvalý pobyt tisíce lidí, pro některé z nich je adresa úřadu i sídlem jejich podnikání. Od července musí lidé, kteří chtějí mít na úřadech i sídlo své živnosti, požádat městskou část o souhlas. Některé obvody už nyní tvrdí, že nová povolení vydávat nebudou.Na adrese dvanácté městské části je trvale hlášeno 680 lidí, v jedenáctém obvodu registrují 757 a v Praze 13 dokonce 845 obyvatel. Na vysočanské radnici má trvalé bydliště 612 Pražanů, v prvním a sedmém obvodu shodně zhruba 400 lidí.
Lidé o trvalé bydliště podle tajemnice Prahy 12 Věry Krčmářové nejčastěji přijdou při rozvodu nebo při vystěhování nájemníků, kteří neplatí nájemné. Výjimkou nejsou ani žádosti rodičů, kteří chtějí zrušit trvalý pobyt u svých dospělých dětí. Na radnici tak "bydlí" jak bezdomovci, tak lidé, kteří žijí na ubytovnách v podnájmech, v kterých se k trvalému pobytu nemohou přihlásit.
Část z těch, kteří mají na radnici trvalé bydliště, má v místě i sídlo podnikání. Například na adrese radnice Prahy 8 hlásí místo podnikání zhruba 120 podnikatelů, v Praze 11 celkem 35 a v Praze 12 téměř 150 živnostníků. Sídlo prvního pražského obvodu má podle mluvčího Alexandra Korába jako místo podnikání uvedeno 20 podnikatelů. "Jde o podnikatele, kteří mají většinou vydána živnostenská oprávnění k volné živnosti a žádný z nich nemá provozovnu," poznamenal Koráb.
Pouze se souhlasem města
Nově musí lidé, kteří chtějí mít na adrese města sídlo podnikání, doložit také souhlas města. Požaduje to novela živnostenského zákona, která platí od 1. července. Některé pražské obvody se už rozhodly na ni reagovat. Například radní Prahy 2 se na svém červencovém jednání usnesli, že městská část souhlas se sídlem podnikání na radnici vydávat nebude. Nechce, aby městskou podatelnu zahlcovala cizí obchodní korespondence.
Podle místostarosty Jiřího Palusky už museli řešit situaci, kdy živnostník po rozvodu přišel o užívací právo k bytu, a tím i o trvalé bydliště. To má nyní na vinohradské radnici. "Sídlo provozovny si ale bude muset najít někde jinde," poznamenal Paluska.
S podnikáním na radnici nesouhlasí ani vysočanská radnice. "Místo podnikání slouží jako adresa, ze které fyzická osoba řídí a organizuje svou činnost, a současně je podle správního řádu pro účely podnikání doručovací adresou. Tuto úlohu adresa úřadu nemůže plnit," konstatoval tajemník deváté městské části Leoš Toman. Podle něj je v Praze 9 dostatek volných nebytových prostor, kterých mohou podnikatelé využít.
Mnozí lidé toho, že mají trvalé bydliště na radnicích, zneužívají. Nemusí totiž například platit poplatky na odpad. Lidí zbavujících se trvalého pobytu přibývá, v celé České republice je na městských a obecních úřadech hlášeno asi 112.000 lidí.
Foto: Profimedia
