Do brány Orlických hor

„Vidět orlici s rozepjatými křídly na divém kanci státi - toť znamená v Žamberku se octnouti." Právě takovým neobvyklým znakem se totiž pyšní toto východočeské město, ležící na Divoké Orlici v podhůří Orlických hor. Spatříme jej v plastickém provedení samozřejmě na zdejší radnici, ale také na půvabném mariánském sloupu i jinde.

Zpočátku, a to od 15. století, měl Žamberk na své pečeti černo-červenou orlici, kterou městu udělil na základě svého vlastního erbu syn krále Jiřího z Poděbrad (jemuž část města patřila) kníže Jindřich Minsterberský. Divoký kanec se do znaku dostal až po roce 1575, kdy se majitelem Žamberku stal Mikuláš z Bubna. Podle pověsti se to stalo proto, že prý zámecká paní tehdy uviděla, jak se louce pase divoký kanec, na jehož hřbet náhle usedla orlice. Ve vyšperkované podobě prý dokonce mohutný orel menšího divočáka do svých drápů přímo uchopil a vznesl se s ním.

Město rozštěpené a opět scelené

Osada Žamberk vznikla v místech hustého hraničního hvozdu nejpozději již ve 13. století na důležité obchodní stezce, spojující severní Moravu a východní Čechy s Kladskem. O počáteční historii města není moc známo, víme však, že někdy po roce 1341 bylo rozděleno na dvě části, z nichž jedna patřila k hradu Litice a druhá k hradu Žampachu. Majitelé obou polovin (někdy i čeští králové, jindy například Pernštejnové) se měnili. Teprve již zmínění páni z Bubna v roce 1575 město opět sjednotili.

Město značně utrpělo ve třicetileté válce, ale díky iniciativě pánů z Bubna se opět vzchopilo a v době barokní začalo vzkvétat, což je dodnes patrné na četných památkách. Nové škody zažilo v období slezských válek Marie Terezie, kdy bylo několikrát obsazeno oběma stranami - habsburskou i pruskou. Po roce 1809 Žamberk krátce vlastnili Windisgrätzové a od roku 1815 na zdejším zámku sídlili a dones sídlí (s přestávkou v letech 1948-1989) Parishové.

Hrom do něj neudeří

Co si nenechat ujít v Žamberku  1. Masarykovo náměstí 2. Zámek a zámecký park 3. Kostel sv. Václava

Alespoň by neměl. Vždyť na hranicích Žamberka a Helvíkovic stojí rodný dům Prokopa Diviše vynálezce bleskosvodu s replikou jeho vynálezu. A má-li přec udeřit, je to jistě ve hvězdách - a zde má Žamberk také protekci. V žamberské hvězdárně totiž působil v parischovských sklužbách významný dánský astronom a botanik Theodor J. Ch. Brorsen, objevitel pěti komet a několika hvězdných útvarů. A kdyby se přece jen něco nemilého přihodilo, i v takovém případě má Žamberk v zásobě významného rodáka - profesora vídeňské university MUDr. Eduarda Alberta, zakladatele české chirurgie a jednoho z prvních chirurgů, kteří prováděli antiseptické operace (poprvé 25. října 1875).

Po žamberském náměstí

V roce 1995 byla v Žamberku vyhlášena městská památková zóna, a to je dobře. I když na pravoúhlém náměstí stojí i novější domy, respektují charakter zástavby a například z terasy zdejší kavárny v prvním patře je radost na náměstí pohledět.

Dominantou náměstí je mariánský sloup ze 17. století se sochou Panny Marie na vrcholu. Zdobený podstavec štíhlého sloupu je čtyřstranný a uprostřed každé strany je ve výklenku (nice) umístěna socha morových patronů - sv. Annou, sv. Felixem, sv. Rochem a sv. Antonínem Paduánským. Další čtyři světci stojí na pilířích v rozích soklu, a to sv. Václav, sv. Vavřinec, ochránce před požáry sv. Florián a sv. Jan Nepomucký.

V blízkosti se nachází čtverhranná kašna z počátku 19. století, ozdobená vynikající bronzovou plastikou z roku 1930 s motivem kentaura unášejícího vodní nymfu.

Na radnici i do hasičské zbrojnice

Štíhlá hodinová střešní vížka na domě čp. 166 nám neklamně hlásí, že zde stojí žamberská radnice. Po dvouramenném vnějším schodišti můžeme vystoupit k hlavnímu vchodu, nad ním je umístěn reliéfní městský znak. Pozoruhodná je vedlejší brána s dvěma vjezdy a společným vysokým štítovým nástavcem. Patří zdejší hasičské zbrojnici a vznikla ve 2. polovině 19. století.

Z náměstí je ještě vidět průčelí barokního kostela sv. Václava se 72 metrů vysokými věžemi. Také vstupní brána do zámeckého areálu je vidět přímo z náměstí, ale k zámku s půvabným parkem u Zámeckého rybníka s pozoruhodnou zahradní architekturou a vodárenskou věží se seznámíme někdy až se stromy zazelenají. Také vás může zaujmout množství barokních soch, několik kaplí, kostnici a židovský hřbitov.

Foto: Vladislav Dudák, Wikipedia