Do vánočního Mexika na obří kluziště

Krátká procházka historickým centrem, povinná návštěva věhlasného Antropologického muzea a pak co nejrychlejší odjezd pryč z města, na pláže nebo k mayským a toltéckým pyramidám. Přesně takhle bohužel "pozná" většina turistů mexické hlavní město Ciudad de México. Přitom je jednou z nejkrásnějších amerických metropolí.

Ulicemi obrovského rušného města se klidně můžete toulat i několik dní a nocí a stále budete objevovat další a další zajímavá místa.

Téměř pět milionů bruslařů se má podle odhadů mexické radnice vystřídat během měsíce a půl na obří ledové ploše, která na konci listopadu vyrostla přímo v srdci města na hlavním náměstí Zócalo. Všude jinde by tohle číslo znělo nereálně, ale v jednom z nejlidnatějších světových měst by to neměl být problém. Mexičané totiž pro ně exotickému sportu zcela podlehli, a protože je navíc vstup na kluziště a půjčení bruslí zadarmo, obléhají areál každodenně desetitisíce lidí. A nekonečné fronty se tu stojí dokonce i před tribunami, ze kterých se dají výkony nemotorných mexických bruslařů sledovat.

Mrakodrap, kterým nic neotřese

Zócalo sice patří k největším náměstím světa, jenže nyní tu je kvůli nové atrakci hlavně o víkendech pořádně těsno. A to i přesto, že se na konci týdne část centra uzavře pro auta a rušné hlavní třídy ovládnou chodci a cyklisté. Pokud se chcete od chaosu alespoň na chvíli odstřihnout, nezbývá vám nic jiného, než se na město podívat trochu z nadhledu.

Přímo na Zócalu se dá s průvodcem vyšplhat na jednu z věží katedrály, o pár bloků dál zas stojí veřejně přístupný mrakodrap Torre Latinoamericana postavený v padesátých letech minulého století, který byl svého času nejvyšší budovou celé Latinské Ameriky. Štíhlá věž se proslavila především v letech 1957 a 1985, kdy díky své unikátní konstrukci a základům zapuštěným hluboko do země přežila bez vážnější újmy dvě ničivá zemětřesení. Budova měří 183 metrů a vyhlídka otevřená až do deseti do večera je v jejím 44. patře.

Madona v moderním šapitó

Na hodně zajímavá místa, ale narazíte i mimo historické centrum. Jedním z nich je Guadalupská bazilika a její okolí, kam se kvůli slavnému mariánskému obrazu sjíždějí věřící z celého Mexika i z okolních zemí. Rozhodně ale nečekejte malý kostelík obklopený zástupy rozjímajících poutníků. Velké oslavy svaté panenky Guadalupské sice vrcholí až 12. prosince, ale už pár dní před tímto datem vypadá obrovský areál, jemuž vévodí moderní chrám připomínající cirkusové šapitó ve větru, spíše jako podivný Disneyland. Na hlavním náměstí, kde není k hnutí už v osm hodin ráno, tančí slavnostně oblečení indiáni a rodiče si nejprve fotí své ratolesti v sombrerech na vycpaných koních a pak sami sebe před zaparkovaným papamobilem Jana Pavla II.

Trockij: revolucionář i chovatel králíků

Hlava na hlavě bývá v neděli také v mexických muzeích a galeriích, kde se většinou na konci týdne neplatí vstupné. Najdou se ale i výjimky, jakou je například muzeum ruského revolucionáře Lva Trockého, které navštěvují převážně zahraniční turisté. Tajemný dům, v němž velkého Stalinova politického oponenta v roce 1940 zavraždil cepínem katalánský komunista Ramón Mercader, stojí na okraji malebné kavárenské čtvrti Coyoacán, která je jakýmsi malým mexickým Montmartrem.

V muzeu uvidíte nejen Trockého pracovnu, ale i několik králíkáren, které byly jeho velkým koníčkem. Díky králíkářskému hobby dokázal alespoň na chvíli zapomenout na politiku. Podobně relaxoval Trockij i při pěstovaní kaktusů, které dodnes rostou v muzejní zahradě. Jen pár bloků odtud je muzeum malířky Fridy Kahlo a ve vedlejší čtvrti San Ángel dům jejího manžela, nejslavnějšího mexického malíře Diega Rivery.

Metrem až na letiště

Mexico ale nabízí také místa, na kterých si můžete udělat obrázek o tom, jak město a jeho okolí vypadaly před příchodem Cortése a jeho vojáků v roce 1519. Z dob, kdy bohatý aztécký Tenochtitlán zářil na ostrově uprostřed jezera Texcoco, se ale do dnešních dnů bohužel zachoval pouze chrám Templo Mayor a také fantastické plovoucí zahrady a vodní kanály, které najdete na jihu města v Xochimilcu. I do těchto odlehlých koutů se dá bez problémů dostat městskou hromadnou dopravou, jejíž páteří je hustá síť metra.

Lístek stojí v přepočtu zhruba tři koruny a můžete na něj libovolně přestupovat. Vozy jsou překvapivě čisté a o zábavu cestujících se tu starají prodejci načerno vypálených cédéček, kteří pouštějí hlasitou hudbu z reproduktorů ve svých batozích. A je tu ještě jedna velká výhoda místního metra: Ciudad de México je jedním z mála měst, kde se tímto dopravním prostředkem dostanete až na letiště.

Praktické informace Ciudad de México leží v průměrné nadmořské výšce 2 240 metrů, takže citlivější jedinci mohou pocítit následky řidšího vzduchu. Úplně každý ale zaručeně pocítí obrovské množství lidí, které dělá z Mexika jedno z nejlidnatějších měst světa. Samotné město má sice "pouze" devět milionů obyvatel, ale pokud přičteme i obyvatele z celé širší metropolitní oblasti, dostaneme se až k neuvěřitelnému číslu 24 milionů. Nebezpečí: Mezi symboly města patří bohužel také vysoká míra kriminality a silně znečištěný vzduch. Pokud se ale vyhnete nebezpečným čtvrtím a nebudete provozovat jogging na hlavních třídách, měli byste návštěvu Mexika ve zdraví přežít. Jídlo, pití, ubytování: Nocleh ani oběd v centru města vás určitě nezruinují. Ve většině podniků a v pouličních stáncích vás čekají hlavně mexické speciality tacos, tortillas nebo tortas, což jsou obložené sendviče na desítky nejrůznějších způsobů. A když Mexiko, tak musíte vyzkoušet také přírodní džusy z exotického ovoce a zeleniny, které vám přímo před vašima očima rozmixují z čerstvých plodů. Doprava: V Ciudad de México je několik velkých a dobře organizovaných autobusových terminálů, které jsou ale bohužel poměrně daleko od centra. Letošní příjemnou novinkou je superlevný spoj z koloniálního města San Cristóbal de las Casas, který vás vysadí přímo v centru, jen pár bloků od hlavního náměstí. Stanice metra Terminal Aérea je přímo u mezinárodního letiště. V některých turistických informacích vám ale mohou nesprávně poradit stanici Boulevard Puerto Aéreo, ze které musíte na letiště ještě popojet autobusem.

Foto: Libor Hruška, Profimedia (1)