Už skoro tisíc let stráží kněží kapituly svatého Víta chrámový poklad plný drahocenných předmětů, svatých ostatků, relikvií a historických památek. Najde se mezi nimi i meč svatého Václava, korunovační kříž Karla IV. a také se mezi nimi skrývá třeba lebka jednoho nejdůležitějších autorů Bible – svatého Lukáše. Nebo dokonce část hole s níž prorok Mojžíš nechal rozestoupit vody Rudého moře. Některé z těchto vzácných předmětů se objeví na výstavě, která se veřejnosti otevře 16. prosince na Pražském hradě.
Kněží Svatovítské kapituly založené spolu s pražskou diecézí po roce 973, kterým poklad nevyčíslitelné finanční a hlavně historické a duchovní hodnoty dodnes patří, jej dokázali uchránit před husity, loupeživými cizími vojsky i vlastními panovníky, před nimiž byl poklad vlastně v nebezpečí neustále. "Někdy to bylo dost dobrodružné. Třeba když českým královstvím táhlo pruské vojsko. Členové kapituly s ozbrojeným doprovodem vypravili poklad z Prahy skrýt do Spáleného Poříčí, cestou ale zjistili, že město už obsadili vojáci a tak se museli otočit a hledat úkryt jinde. Takové přesuny byly časté. Hodně se poklad skrýval na Karlštejně, později pak v Ojvíně, dnes rozpadlém klášteru a hradě, opevněném na pískovcových skalách nedaleko německé Žitavy," popisuje jeden z devíti dnešních kanovníků kapituly Jan Matějka.
Dvacet let pod zámkem
Historie chrámového pokladu, který založil už kníže Václav, později tedy svatý patron české země, je stejně fascinující jako kupodivu veřejnosti ne zrovna známá. Přitom se jedná o unikátní soubor více než pěti stovek předmětů včetně takových unikátů jako je prapor svatého Jiří, košile, přilba či meč připisované svatému Václavovi nebo korunovační kříž Karla IV.
"Svatovítský poklad se z veřejného vědomí vytratil hlavně proto, že dvacet let byl uschován v tzv. Hilbertově klenotnici ve Svatovítské katedrále. Snad se to změní poté, co teď šestnáctého prosince otevřeme na Pražském hradě výstavu Svatovítského pokladu, kde bude z této mimořádné kolekce představeno na sto čtyřicet předmětů," říká Ivana Kyzourová, ředitelka Odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky, která má přípravu unikátní výstavy na starost. Expozice bude umístěna do bývalé dvorní kaple sv. Kříže na II. nádvoří, tedy do stejného prostoru, kde se nacházela od roku 1961 až do roku 1990, kdy byla z bezpečnostních důvodů uzavřena.
Povědomí o pokladu bylo u nás dokonce tak malé, že dosud nebyl ani pořízen jeho ucelený filmový záznam. To teď poprvé pro Českou televizi napravuje dokumentaristka a historička Svatava Maria Kabošová. Dokument by se měl na obrazovkách objevit příští rok.
Čeští světci
Lebku svatého Lukáše, Mojžíšovu hůl nebo ubrus, který podle legendy ležel na stole, když proběhla poslední večeře Ježíše Krista s jeho učedníky, ale návštěvníci výstavy nespatří. Zůstanou uschovány v katedrále svatého Víta. "Brali jsme ohled na diváka, který vyrůstá v určité kultuře a je s ní spojen. Nelze zavírat oči před skutečností, že dnešní společnost je jiná než před staletími a že předměty, ve kterých nad uměleckořemeslnou prací dominují ostatky světců, nejsou pro současníky tak srozumitelné jako tomu bylo v době Karla IV. Vybrali jsme proto právě ty nejúžasnější a nejcennější kusy, které představí časové rozpětí kolekce, její bohatství materiálové, tvarové i významové. Sledovali jsme také nitky k milníkům české historie. Ve výstavě tedy nebudou chybět památky na sv. Václava, Vojtěcha, Víta i svatou Ludmilu," vysvětluje ředitelka Odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky.
Podivuhodné historie lebky biblického autora i Mojžíšovy hole se v aktuálním vydání věnuje časopis Instinkt.
