Za Zajíci a pávy do libochovického Versailles

Zajíce, pávy a dokonce i krokodýla uvidíte během návštěvy městečka Libochovic. Za jeden den v klidu stihnete jak zámek, tak hrad.

Malé libochovické Versailles

Na levém břehu Ohře, přímo uprostřed mezi Louny a Roudnicí nad Labem, leží třítisícové město Libochovice. Turisté jezdí do Libochovic zejména kvůli překrásnému zámku a jeho zámeckému parku.

Původně renesanční zámek byl vybudován na místě starší tvrze v letech 1560-1564 mistrem Jakubem na náklad Jana Staršího. Nynější podoba zámku pochází z raně barokní přestavby podniknuté Gundakarem z Ditrichštejna v letech 1683-1690 významným architektem Antoniem della Portou.

Půvabný je nejen zámek (galerie, Saturnův sál, Orientální salonek a tak dále, jak už to na zámcích bývá) s výraznou fasádou, ale zvláště rozlehlá zámecká zahrada a park se vzácnými dřevinami a s částí původního lužního lesa podél původního koryta Ohře. Je radost se tudy procházet a jen trochu přepjaté je místními patrioty ražené přirovnání, že tato zahrada je miniaturou zahrad ve Versailles.

I když jste na břehu Ohře, dostanete se také velice blízko moře, neboť zámecká sala terrena je ozdobena po stěnách tisíci mušlemi. Komu to bude málo, setká se i se slíbeným krokodýlem.

Ale nejčastějším živočichem, se kterým se zde můžete potkat, jsou pávi, usazení v zahradě odedávna. Tedy nejen v zahradě - těmto opeřencům patří celé město a nezřídka je potkáte i mimo park. A místní nepsané dopravní předpisy říkají: Páv má vždy přednost!

K zámku přiléhá zámecká kaple Srdce Ježíšova (opět Antonio della Porta), ve městě stojí barokní kostel Všech svatých, sloup Panny Marie a o něco dále (severozápadně nad městem) hřbitovní kostel sv. Vavřince.

Na čedičový hrad pánů Zajíců

Hlavní dominantou okolí je však vrchol Klapý s monumentální zříceninou hradu Házmburk, tyčící se severně od města. Ten byl založen ve 2. polovině 13. století a od roku 1335 byl v držení pánů Zajíců z Valdeka (později psaných z Házmburka). Než v 16. století zpustl, byl správním centrem libochovického panství.

Jsme v krajině původem sopečné, a tak hlavním stavebním materiálem byl tvrdý čedič. Pouze ty kamenické články, které bylo třeba precizněji opracovat, jsou z měkkého, zdaleka dovezeného pískovce. Tmavý čedič a světlý pískovec vytvářejí zajímavý kontrast.

Hrad má dvojdílnou dispozici, jíž dominují věže - hranatá Bílá věž a okrouhlá Černá věž. Ta slouží jako rozhledna a vybírá se na ní vstupné. Výstup na ni stojí za to. Pod sebou máme jako na dlani velkou část Středohoří a v blízkosti hradu spatříme i opevnění bývalého městečka Podhradí.

Libochovice: Zajíci proti husitům

V úrodné, ale poměrně často zaplavované krajině u brodu přes Ohři, kudy procházela obchodní cesta z Chebu do Prahy, ležela ves, poprvé v pramenech připomínaná roku 1282. V roce 1335, kdy panství i s Libochovicemi koupil Zbyněk Zajíc z Valdeka (později Házmburka) a na Žebráku, se Libochovice uvádějí jako městečko. Zajíc je i v erbu města.

Krušno bylo městečku za husitských válek, kdy je v roce 1424/1425 vážně poškodili husité. Majitelé panství, Zajícové z Házmburka, byli totiž jejich nesmiřitelnými odpůrci. Lépe se vedlo zvláště od roku 1507, kdy král Vladislav Jagellonský udělil až z dalekého Budína městečku privilegium trhové. V té době se rozvíjela i zdejší řemesla a cechovní život.

Házmburkové vlastnili městečko až do roku 1558, kdy je prodali Lobkovicům. A o dva roky později, přesně 7. 8. 1560, bylo městečko povýšeno císařem Ferdinandem I. na město. Libochovice byly tímto panovníkem obdařeny různými právy, včetně prestižního práva pečetit své dokumenty červeným voskem - výsadou patřící jinak hlavně panskému sadu a velkým královským městům. Město však stále zůstávalo městem poddanským, patřícím Lobkovicům, i když i ti je obdařili různými privilegii (vzdali se například práva odúmrti a osvobodili od mnoha povinností zdejší pivovar).

Roku 1604 se Libochovice staly dočasně „důchodcovským" knížecím sídelním městem. Tehdy je totiž císař Rudlof II. věnoval sedmihradskému knížeti Zikmundu Báthorymu, jenž se vzdal svého knížectví.

Požáry, Prusové a mor

Dalšími významnými vlastníky panství byli od roku 1613 Šternberkové, kteří město rovněž obdařili různými výsadami. Za jejich panování však postihly Libochovice i vážné katastrofy: při požáru z roku 1661 (který způsobil komín pivovaru) shořela velká část města, při dalším požáru o tři roky později bylo město opět poškozeno a shořely bohužel i jeho matriční knihy a při požáru v roce 1676 vzalo za své téměř celé město. O čtyři roky později řádil zase v Libochovicích mor a roku 1683 opět vyhořela téměř polovina města.

Udělování výsad střídané katastrofami pokračovalo i za dalších majitelů - Dietrichsteinů, kteří panství koupili v roce 1672 a sídlili na zámku až do roku 1895.

Velká sláva se odehrála 15. 2. 1720, kdy městečko uvítal císaře Josefa I. s manželkou, kteří přijeli na zámek za Vilémem z Dietrichsteina. Za válek o rakouské dědictví táhly městem Sasové, Prusové (1744 navštívil zámek pruský král Friedrich). Prusové byli ve městě ubytováni ještě za války v roce 1866.

V prvním desetiletí 19. století postihlo město několik vážných požárů, město se však dále rozvíjelo vcelku klasicky. Pouze železnice se dočkalo až v prvním desetiletí 20. století. V letech 1850-1949 byly Libochovice okresním městem a sídlem okresního soudu.

Foto: Vladislav Dudák, Wikipedia, Profimedia, litomerice.cz