Pouť národu. Tisíce věřících o víkendu zamíří do Zlatých hor

Několik tisíc věřících zaplní v sobotu poutní místo Panny Marie Pomocné u Zlatých Hor na Jesenicku. Sejdou se zde na Pouti národů, která má zdůraznit propojení Čechů, Němců a Poláků s historickými kořeny tohoto místa. Všechny tři národy zde symbolicky budou při mši zastupovat i představitelé církve. Akce má v severním cípu Olomouckého kraje dlouholetou tradici, loni se jí účastnilo 3000 lidí.

"Smyslem pouti je setkání národů, které mají k sobě blízko, a toto poutní místo je spojuje z hlediska společné historie. Je to výraz i toho, že nám záleží na tom, abychom spolu spolupracovali a že je důležitější vzájemné smíření, odpuštění a chuť jít dál, než křivdy, které se tady mezi těmito národy staly v minulosti," řekl Martin Dýma z duchovní správy poutního místa.

Němce k tomuto místu pojí předci, až do poloviny 20. století zde žili sudetští Němci. "Ti lidé, co přijíždějí z Německa, jsou jejich potomci nebo jsou nějakým způsobem spojeni s těmi, co odtud byli vyhnáni. Úcta z polské strany zde byla již před druhou světovou válkou a pokračovala i nadále, z české strany sem přicházejí lidé, kteří tady žijí nyní," řekl Dýma. Tradičně nejpočetnější zahraniční skupinu poutníků tvoří Poláci.

Věřící dříve vycházeli společně od zlatohorského areálu Bohemy po 3,5 kilometru dlouhé křížové cestě vedoucí lesem. Letos program začíná v 09.30 až na poutním místě. Součástí bude společná modlitba, následovat bude mše, kterou tradičně slouží zástupci církve ze všech tří zemí. Letos se jí zúčastní ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz a polský biskup Pawel Stobrawa a za německou stranu Joachim Giela.

Historie poutního místa, kam před druhou světovou válkou přicházelo ročně na 100 tisíc věřících, začala v roce 1647. Tehdy tu podle legendy byla z vyšší moci před švédskými vojsky zachráněna matka a její právě narozené dítě. Od té doby lidé vzývali na tomto místě Pannu Marii jako pomocnici a ochránkyni nenarozeného života. Nejprve se klaněli obrazu pověšenému na stromě, poté vznikl poutní obraz a v polovině 18. století tu byl vystavěn kostel. O sto let později komunisté poutní místo zavřeli. Obraz putoval po okolních farnostech, podařilo se ho tak zachránit pro lepší časy.

Kostel Panny Marie Pomocné musel být ale vybudován znovu. V roce 1973 ten původní dal komunistický režim zbourat. Nový kostel vznikl péčí sdružení pro obnovu tohoto místa a byl postaven za 25 milionů korun z darů věřících. Novodobá historie poutí ve Zlatých Horách se píše od roku 1995, kdy byl nový chrám vysvěcen.