Pohřební oděvy dvou českých králů přibližuje výstava, kterou otevřelo Prácheňské muzeum v Písku. Mezi vzácné předměty patří látkové návleky, v nichž byl pohřben Ladislav Pohrobek. Výstava v Rytířském sále potrvá do 28. dubna. Většina z předmětů je poprvé vystavena jinde než na Pražském hradě, kde jsou na výstavě Příběh Pražského hradu či v depozitářích. Za muzeum to sdělil Jan Kouba a řekl kurátor Jaroslav Jiřík.
Výstava vznikla ve spolupráci s oddělením uměleckých sbírek Pražského hradu, které přechovává tkaniny z královských hrobek z katedrály sv. Víta. Kolekce nabízí části oděvů z hrobů králů Ladislava Pohrobka a Jiřího z Poděbrad. "Tito dva panovníci byli vybráni v souvislosti s jejich vyobrazením na nástěnných malbách Rytířského sálu v píseckém hradě. Jejich obrazy vznikly patrně při příležitosti krajského sjezdu šlechty, který se konal právě v těchto prostorách v roce 1479," uvedl Kouba.
Mezi předměty jsou látkové návleky, v nichž byl pochován Ladislav Pohrobek, jeho ceremoniální oděv, obuv, dále i polštářek, na který roku 1471 položili hlavu Jiřího z Poděbrad. Když ve věku necelých 51 let zemřel, byl uložen do rakve v dalmatice, ceremoniálním oděvu králů, ušité nejspíš v Itálii z brokátu s orientálními a islámskými prvky. Kousek oděvu výstava nabízí. O mnoho více se podle Jiříka z oděvů nedochovalo. Na královské pohřební úbory použili krejčí přepychové látky ze Středomoří i ze zemí ležících na hedvábné stezce.
Původní hrobky obou králů, jak řekl Jiřík, byly rozebrány v roce 1928. "Bohužel docházelo i k záměnám mezi hroby. Dalmatika, o které dnes na základě fotografií víme, že patřila Jiřímu z Poděbrad, byla dlouho připisována Karlu IV. Co se týče té obuvi, byly to spíš takové návleky, zhotovené právě pro účel pohřbu, asi to nebyly úplně funkční boty. Jsou ze stejné látky jako ten oděv. Asi mu je poměrně snadno sejmuli, v roce 1928 byla z králova těla už jen kostra," řekl Jiřík.
Prácheňské muzeum v Písku zřizuje Jihočeský kraj, letošní provozní příspěvek činí 23,7 milionu korun. Nabízí stálé expozice Pravěk a doba slovanská, Počátky hradu a města Písku, Dějiny regionu, Chráněná území, Nerostné bohatství, Kulturní tradice Písecka, Zlato v Pootaví, Ryby a rybářství či Písecký venkov v 19. století. V roce 2013 získalo muzeum cenu Gloria Musaealis za interaktivní výstavu Protivín: město - krajina - lidé.