Legendární norský útočník Manchesteru United, Ole Gunnar Solskajaer, svého času patřil k nejlepším náhradníkům na světě. V roce 1999 dokonce rozhodnul finále Ligy mistrů. Jako vždy z lavičky. V podobné pozici je momentálně využíván v AS Řím nesmrtelný Francesco Totti a svědčí mu to.
V horizontu dnů mu bude 40 let. Přesto stále potvrzuje, že je v mužstvu Luciana Spallettiho klíčovou postavou. Na jaře sice těžko kousal pozici na lavičce a několikrát v médiích prohlásil, že je to od kouče a klubu neuctivé, když nenastupuje pravidelně v základní sestavě. Jako náhradník ovšem dokázal v závěru sezóny rozhodnout několik zápasů v řadě a prožil si tak jedno z nejproduktivnějších období v kariéře.
A jak to vypadá, v nové sezóně navázal přesně tam, kde skončil jaře. O víkendu AS nastoupilo proti Sampdorii a po poločase prohrávalo 1:2. Totti, v úvodních kolech zraněný, naskočil do druhé půle, stihnul stylově nahrát na gól Edinu Džekovi a v nastaveném čase a proměnil pokutový kop.
Po zápase sice Totti přiznal, že byl snad poprvé v životě při penaltě nervózní. Jistotu ale podle vlastních slov získal při pohledu na tribunu plnou klubových fanoušků. Pokud mu forma vydrží, fandové ho budou milovat až do poslední minuty na hřišti. Kvůli gólům, geniálním přihrávkám a klidu v rozhodujících momentech. Nikoliv kvůli počtu minut odběhaných na hrací ploše.
Totti by tak měl být Lucianu Spallettimu vlastně vděčný. V závěru kariéry z něj dostává to nejlepší a upevňuje je ikonický status. Římští sochaři si pomalu mnou ruce.
Autorem textu je Michal Micka, komentátor televize Sport TV, která italskou ligu vysílá.
