Ivan Hašek má za sebou první část své spasitelské mise, kvůli níž sestoupil z koženého bafuňářského křesla na tvrdou trenérskou lavičku fotbalové reprezentace. Asi nejtěžší fragment jeho snahy o záchranu mistrovství světa v Africe vytvořil takové zvláštní, neutrálně šedé stanovisko.
ČTĚTE TAKÉ: Čtenáři oznámkovali: nejhorší byl Koller, nejlepší Baroš
Remíza 2:2 na Slovensku není ani dobrá, ani špatná. On-line deník TÝDEN.CZ detailně rozebírá momenty, v nichž Hašek ukázal třídu, a také chvíle, jež mu přinesly dávku zamračení.
ČTĚTE TAKÉ: Slovensko - Česko 2:2. Remíza Afriku nepřibližuje
Nešťastný Koller: Nemám na to, v reprezentaci končím
Slovenská hvězda Škrtel: Češi často padali, filmovali
Bosák komentuje houslový koncert Necida. Podívejte se
AFRICKÉ NÁZNAKY ANEB POZITIVA
Charakter a vůle. Máme je. Tyhle dvě fotbalově nezbytné vlastnosti reprezentanti stále mají. Český národní tým se ještě dokáže prezentovat jako velký mančaft. Ani slovenská tehelná bouře, již vytvořili skvělí diváci, nezabránila dvojnásobnému českému vrácení se do zápasu. Kdekdo po penaltě Marka Hamšíka (zvyšoval na 2:1) nevěřil. Logicky. A taky špatně. Češi hráli jako o život. O Afriku.
Nasazení z jiné planetární sféry. Žádní ploužící se hlemýždi oblečení do červených dresů. Nezájem a letargii vystřídalo obrovské nasazení. Dlouho nebylo k vidění takové tempo reprezentace. Jezdil úplně každý - i ti, kterým se s míčem nevedlo.
Překvapení. Hašek do poslední chvíle stál v nejhustší fotbalové mlze, aby mu nikdo neviděl do poznámek a nápadů. Nechtěl nic prozrazovat, ba ani naznačovat. Vyšel mu především překvapivý tah s Danielem Pudilem na křídle.
Pudil dal gól, nehrál špatně. Hašek rovněž rozdal výrazněji defenzivní úkoly Davidu Jarolímovi - takové, jež mají blízko k jeho úloze v Hamburku. A Jarolím hrál dobře.
Udržení africké naděje. Remíza sice neposouvá Čechy blíže exotické destinaci, avšak JAR stále není ztracená. Ještě to národní tým může dokázat, i když nemá postup, lépe řečeno druhé místo (snad) znamenající baráž, ve svých rukou. Avšak výrazně pomohla i remíza Polska se Severním Irskem. A kdo ještě může, či spíše musí pomoci? Slováci. Když budou pořád vyhrávat.
ČTĚTE TAKÉ: Čech měl spadeno na muže v černém. Plašil nemluvil
Africká naděje žije. Soupeři se musí "pomlátit"
MISTROVSTVÍ DALEKO ANEB NEGATIVA
Obrana není (a nebude), co bývala. Přiznejme si to: chybí šéf Tomáš Ujfaluši. Jeho následovníci, ať už Tomáš Sivok, či Michal Kadlec, nebyli zrovna příkladem stoprocentní jistoty. Kadlec při prvním gólu jen přihlížel, jak Jankulovski sám brání dva nabíhající hráče. Sivok zase neudělal nic proti tomu, aby zabránil Vittekovi centrovat. Jen stínoval. Navíc mohl zakročit mnohem dříve před situací, z níž nakonec (vinou Plašilova faulu) vznikla penalta. V české ementálové defenzivě to pálí, bolí.
Haškovy návraty. S Tomášem Rosickým to byla od počátku taková zvláštní psychologická habaďura, to se vlastně tak trochu vědělo. Mnohem smutnější chvíle zažil Jan Koller. Jeho návrat byl nepovedený, což veteránský dobrák sám přiznal a po utkání ukončil reprezentační kariéru. Hašek si svou chybu uvědomil v 55. minutě, kdy Kollera vystřídal a postavil Milana Baroše, jenž hru výrazně rozhýbal.
Zbytečná zbabělost? O té otázce můžeme dlouho diskutovat: Neměl Ivan Hašek postavit útočnější sestavu? Neměl být odvážnější? Zvolil hru na jednoho útočníka, osamoceného nešťastníka Kollera. V situaci, kdy je třeba vyhrát, měl zvolit hru na dva hroty. Nenechat sedět Baroše, jenž má formu - což hned po příchodu na hřiště ukazoval. Hašek sice zahustil pole třemi záložníky, ale v ofenzivní fázi častokrát viděl málo hráčů.
ČTĚTE TAKÉ: Expert Straka: Měli jsme nastoupit se dvěma hroty od začátku
Afrika hrozně daleko. I když Hašek a spol. udrželi naději, jen pohádkové prvky by je dostaly do Afriky. Musí se toho stát hrozně moc: Češi jsou nuceni vyhrát všechny zbylé zápasy, následně doufat ve shodu náhod a výsledků, které by je vyšvihly na druhé místo - ale ani pak není baráž jasná, záleží na počtu bodů, kterých nebude mnoho... A kdyby baráž přišla, ještě čeká jeden velmi silný soupeř. Afrika je daleko. Hodně moc daleko.
ČTĚTE TAKÉ: Hašek: Afrika je daleko, ale budeme bojovat. Do konce
"Smutný obr" už odcestoval, Rosický s týmem zůstává
VIDEO: dva vlastní góly, den hrůzy kapitána Gruzie
Foto: Robert Sedmík
