Petr Rada vyráží na cestu do Jižní Afriky. Ve středu poprvé povede českou fotbalovou reprezentaci v soutěžním zápase. Úvodní severoirský krok do kvalifikační skupiny na mistrovství světa bude těžký, sledovaný a důležitý. Jak zatím vypadá startovací fáze nové reprezentační éry?
Někdejší asistent Rada, veřejností podceňovaná alternativa za všechny, kteří trénování české reprezentace odmítli, zatím příjemně překvapuje, ale zároveň tak trochu pokračuje v plnění některých "brücknerovských stereotypů". On-line deník TÝDEN.CZ vybral pět základních činů, vlastností a rysů, které provázejí jeho první týdny u týmu.
1. KDYŽ SE ROZZLOBÍM, BUDU ZLÝ. Je prostě takový. Impulzivní, tvrdý, neúprosný. V české lize těžko krotil emoce - jako tenkrát, když v Teplicích řval na diváky, kteří uráželi jeho hráče. To nebylo dobré. Ale mezi ligovými fotbalisty měl velkou autoritu. Možná, že reprezentační hvězdičky potřebovaly tvrdší ruku. Pěst postaršího Brücknera už nehrozila tak autoritativně, jak by měla. Rada hned avizoval: budete se chovat slušně, jinak nashledanou. Do Anglie nenominoval na přátelské utkání třeba mladíka Martina Fenina, jenž se v letní pivní euforii s kýmsi popral a kdosi to nafotil. Do Severního Irska už Fenin jede. Ale své místo si bude muset vydřít.
2. DÁM PROSTOR RADKOVI ŠÍRLOVI. Konečně, konečně, konečně. Brückner si s ním jen tak lehkovážně pohrával, naznačoval, ale nečinil. Šírl, jeden z hvězdných hráčů ruské ligy, opora Zenitu Petrohrad, vítěz Poháru UEFA a Superpoháru, nebyl pevnou, ba dlouho ani jakkouliv jinou, součástí jeho ofenzivních myšlenek. Trenér pak sice levonohého technika povolal na Euro, ale Šírl kvůli zranění nejel. I tak by tam nejspíše leštil lavičku. To Rada mu dal prostor hned v prvním zápase v Anglii a Šírl tam předvedl excelentní výkon. Připravil gól, na své straně naprosto zastínil "kluka z plakátu" Davida Beckhama. Takový hráč byl velmi potřeba.
3. BUDU HRÁT NA JEDNOHO ÚTOČNÍKA. Je to dobře? Špatně? Kdoví. Úlohu osamoceného střelce bude mít Milan Baroš, jenž doufá v oživení kariéry ve specifickém Istanbulu. Základ je jasný - ať si Rada "na jednoho" hraje, ale jen za předpokladu, že zadá křídelním hráčům velmi ofenzivní úkoly. To přesně udělal v Anglii, nalevo Šírl, napravo Vlček - a šlo to. Teď je k dispozici i rychlík Libor Sionko, nejlepší český hráč na zmařeném alpském Euru. Mohlo by to vyjít. Ale jen v případě, že s míčem bude českým tým hrát spíše 4-3-3, a nikoliv bojácně zatažený systém 4-5-1 jako za Brücknerových posledních dob.
4. NEBOJÍM SE POVOLÁVAT NOVÉ HRÁČE. A to je pozitivní zpráva. Z druhé strany, nepřehání to. Ještě by mohl zkusit třeba Marka Střeštíka a jiné mladé hochy. Ale buďme rádi už za to, že konečně povolal hvězdu ligy Jana Rajnocha, že se nebál nominovat do Anglie třeba mladého střelce Michala Papadopulose, že pozvánku poslal i Jaroslavu Drobnému, jednomu z nejlepších brankářů německé bundesligy. Jen houšť experimentů, po brücknerovské zkostnatělosti jsou tuze potřeba.
5. BUDU MODERNÍ. Ano, chce být. Ale zda skutečně je fotbalově „trendy", ukáže až čas. Zatím povolal k týmu sparťanského odborníka na fyzičku Aleše Kaplana, což je jistě pozitivní věc. Ale jinak realizační tým nedoznal přílišných změn, výraznější inovace, až na zmíněného fitness trenéra je zatím vše až příliš konzervativní. Rada navíc řekl, že zlepší komunikaci, že nebude napučený a málomluvný jako ješitný Brückner. Už se ale poprvé neudržel, na jedné z tiskových konferencí při soustředění v Kunicích „vystartoval" na bulvární novináře a pak uraženě odešel, aniž by si poslechl protiargumenty. Chtělo by to větší nadhled. I když třeba kolegové napsali něco ošklivého.
Foto: ČTK
