Na reprezentační sraz se těšil víc než obvykle. Konečně si zahraje, bude potřebný, V Arsenalu totiž Tomáš Rosický nenastupuje. "S trenérem Wengerem jsme se o tom bavili, ale nic se nezměnilo, jsem ve stále stejné pozici," řekl Rosický novinářům před nedělním zápasem s Islandem. Mluvil i o nevyzpytatelném soupeři či o svém přínosu pro český nároďák.
Byl obsypán dotazy na svou roli náhradníka v Arsenalu. A přestože neztratil úsměv, moc příjemné mu to nebylo. "Už nevím, jak mám na tyhle otázky odpovídat," podotkl český kapitán s trpkým úsměvem.
Tomáši, za Arsenal jste v letošní sezoně odehrál dohromady jen 160 minut. Čím to je, že stále nenastupujete?
Je to čistě rozhodnutí trenéra, nic jiného v tom není. Zdravotně jsem v pořádku. Samozřejmě bych chtěl hrát, ale nic s tím neudělám.
Může hrát roli i váš věk? Je vám 34 let a trenér Wenger je známý tím, že rád dává šanci mladíkům.
Uznávám, že nějakou roli to hrát může, ať se mi to líbí nebo ne. Ale na druhou stranu u mě žádný pokles co se týče fyzičky nenastal. Když jsme hráli s reprezentací proti Nizozemsku, naběhal jsem dvanáct kilometrů. V Arsenalu patřím podle testů mezi pět nejrychlejších hráčů.
Možná trenér upřednostňuje v záloze jiné typy hráčů než jste vy.
Je to možné. Oproti minulé sezoně jsme změnili styl hry a nedávno znovu, začali jsme hrát 4-4-2. Ale přijde mi, že trenér spíš přizpůsobuje systém hráčům, které pořád staví. Ne naopak. Přitom nehrajeme dobře, naše hra na přední příčky momentálně nestačí.
Není to už k vzteku?
Nevím, co mám dělat. Ale nejsem v tom sám, další hráči jsou na tom podobně. Když pak dostaneme šanci, je pro nás o to těžší chytnout zápasový rytmus.
V Lize mistrů proti Anderlechtu jste však šanci dostal...
Jestli říkáte šanci nastoupit na posledních deset minut... A co může člověk udělat za deset minut? Je to těžké.
Mohl by vám pomoci přestup. Médii proběhla zpráva, že se o vás zajímá pražská Sparta. Je to pro vás téma?
Sparta pro mě bude vždycky téma. Já jsem obrovský sparťan, ale momentálně to aktuální není. Teď nemá cenu nic moc řešit, teď myslím na zápas s Islandem. Do startu přestupového období zbývají ještě dva měsíce.
Cítíte na sobě, že vám chybí herní vytíženost? Že si třeba na hřišti nedovolíte to, co dříve?
Proti Holandsku a Turecku jste viděli, že to problém to není. Odehrál jsem solidní zápasy, i když sám dobře vím, že kdybych v Arsenalu nastupoval, bylo by to ještě lepší. To je bez debat. Ale myslím, že můj přínos pro reprezentaci je nepopiratelný.
To můžete ukázat i v neděli, kdy vás čeká v evropské kvalifikaci Island, vedoucí tým skupiny. Překvapily vás jeho výsledky?
To překvapilo asi všechny. Kdo by před startem kvalifikace čekal, že až v listopadu budeme hrát s Islandem, narazí na sebe dva týmy s maximálním počtem bodů. Bude to strašně zajimavý zápas. A zároveň úplně jiný než ty předchozí. Protože dosud jsme my i Islanďané hráli spíš v bloku a vyčkávali na soupeře. Ale těším se moc, v Plzni jsem za reprezentaci ještě nehrál.
V sobotu bude v Plzni otevřený trénink pro fanoušky, znáte něco takového i z Arsenalu?
Tam je zavřené úplně všechno, tam se nikdo nedostane (smích).
