Byl to takový ten zápas-blbec, kdy nic moc nevychází, kdy dobývání hradeb vyznívá do prázdna, ofenzivě chybí nápady, defenzivě zase jistota. A pak se najednou všechno otočí. Ba co víc, Holanďané s Turky jsou tak laskaví, že vám postup na Euro naservírují až před nos. Česká výhra nad Kazachstánem (2:1) má hodnotu zlata. Ovšem k jásotu není moc důvod.
Povinná výhra. Nic jiného než šest bodů z dvojzápasu s Kazachy a Lotyši nebereme, ozývalo se z české kabiny před zápasem. Ten nakonec bolel nejen hráče, ale i oči fanouška.
Kvalita hry v prvním poločase byla asi na úrovni nažehlených jmenovek a čísel na českých dresech, které se hromadně odlupovaly. Ze "Suchého" byl tak "Uchý", z Lafatovy "21" zbyla jen dvojka. Zábavný byl i pohled na světelnou tabuli před zápasem, na níž se promítala jména s fotkami hráčů. A Davida Pavelku doprovázela fotka ostravského brankáře Jiřího Pavlenky. Hodinky, nebo holinky... Ale dost bylo srandy.
Ač je Vrbův tým blizoučko postupu na Euro 2016, stále hledá svou tvář. Naštěstí Pavel Vrba má zlatou ruku, a tak jeho žolík Milan Škoda urval výhru. Dvě hlavy, tři body a v neděli v Lotyšsku už se může slavit postup. Tedy pokud Češi zvítězí a Nizozemci zároveň v Turecku zaváhají. Ale Pavel Vrba má co řešit.
Velké téma je náhrada za Tomáše Rosického. Jeho kreativní nápady a průnikové přihrávky, kterými dokázal zaskočit obranu soupeře, prostě chybí. Dočkal? Darida? Právě tato dvojka měla tvořit hru českého týmu, ale jejich snaha byla nemastná, neslaná. Chyběl moment překvapení, kombinace vázly, hráči si nerozuměli.
Darida zbytečně ztrácel míče, Dočkal zas svoje povedené centry (jeden z nich byl gólový) zmatnil svým výkonem v defenzivě, jako by razil heslo "Kdo se vrací, nevěří svému gólmanovi". Černou práci tak musel i za něj převzít nováček Pavelka.
Trápili se i další: Vrba by měl hledat náhradu za Limberského, který je dlouhodobě z formy. Nabízí se třeba exjablonecký Filip Novák či liberecký Lukáš Bartošák. Stejně je na tom i jeho kolega z Plzně Václav Procházka, nedařilo se ani Krejčímu.
Ovšem najdou se i pozitiva. Ve druhém poločase se Češi zvedli, zlepšili pohyb, zadupali profesorskou hru do trávníku... Dokázali, že když jim teče do bot, umí zabrat. Že v týmu je velký charakter. Sevřeli Kazachy a dobývali hustou bílou hráz. Po zemi to nešlo, a tak se nakonec ujaly centry.
Těžko říct, jak by to dopadlo, kdyby Vrba neposlal na plac Milana Škodu. Byl to jeho zápas, jeho výhra. Přitom to není tak dlouho, kdy kolem sebe slýchal jaké je kopyto, kdy z něj trenér Koubek udělal stopera... Teď je z něj elitní kanonýr. Proměny fungují. Třeba se jedna taková udá i v lehkosti české souhry.
