Titul. Všechno ostatní bude zklamáním. Cíl hokejové Sparty byl v minulé sezoně jasný. Realita? Dvanácté místo, plácání v bahně skupiny o udržení a asi největší ostuda v novodobé historii klubu. Přehnané ambice pak smetla čistka v kádru a lavina pokory. Nyní patří Holešovičtí mezi extraligovou elitu, s Libercem se přetahují o první místo. Co stojí za úspěšným restartem rudého týmu?
Vyhazov trenérů, ticho v kabině, rozpaky, rezignace. Uplynulá sezona byla pro sparťany vězením v říši hokejové bídy. Mistrovské vyhlídky rozehnala hned v úvodu sezony herní krize, která se Holešovických držela jako ulepené pouťové lízátko prakticky celý ročník.
Na jaře tak přišlo další "zemětřesení" v týmu, jakýsi sparťanský evergreen posledních let. Hrátky se soupiskou dopadly na více než dvacet hráčů a fanoušci holešovického týmu začali znovu posilovat své nervy a psychickou odolnost. Jenže Sparta je znovu překvapila. A po dlouhé době pozitivně. V extralize teď patří omlazený rudý tým mezi nejlepší, oslňuje produktivitou i skvělou defenzivou. Co je hnacím motorem sparťanského vzkříšení?
NÁVRAT NA LED. "Cíle? Titul a podobné věci ode mně neuslyšíte," řekl jasně před začátkem sezony nový trenér Josef Jandač. "Půjdeme zápas od zápasu a chtěli bychom postoupit do play-off," dodal bez velkých slov nový holešovický kouč. Řeči o nejvyšších metách, mistrovském šampaňském a suverenitě po letech zmizely.
Sparta se konečně dokázala oprostit od brnění neporazitelnosti, vlastní dokonalosti a představy, že třpytivá soupiska přinese zářivé výsledky. Holešovickým došlo, že hokej se hraje na ledě, ne nad seznamem hvězdných jmen. Tahle pokora pak přinesla do týmu bojovnost a snahu, která dlouho citelně chyběla.
BEZHVĚZDNÁ KONCEPCE. Nedaří se? Nakoupíme hvězdy, bohatě je zaplatíme a všechno bude šlapat. Strategie "hvězdostroje" dominovala Holešovicím dlouho. Kromě zátěže pro klubovou pokladnu však občas přinášela i smogové znečištění týmové atmosféry. To když některým hvězdám neseděl přístup trenéra nebo forma přípravy. A hned šly plakat za vedením. Náladě v kabině to rozhodně nepomohlo, jen se stupňovalo napětí mezi hráči, trenéry a klubovými šéfy.
Málokdo mohl uvěřit, když si začal kapitán David Výborný balit výstroj na cestu do Mladé Boleslavi, když se miláček fanoušků Ondřej Kratěna stěhoval do Plzně a defenzivní ikona Jiří Vykoukal zamířil na jaře do Českých Budějovic. Sparta se rozhodla pro náročnější práci s mladíky, kteří jí její vstřícnost vracejí bojovností i drzostí a troufalostí, které její profesorské hře chyběly.
ZKUŠENÍ LÍDŘI. Starší a zkušení hráči, kteří v týmu po letních změnách zůstali, dokázali zahnat myšlenky na klidný závěr kariéry a předchozí zásluhy. Místo toho jdou mladým parťákům příkladem, neštítí se černé práce, hrají naplno. To je vidět i na klubovém bodování. Vévodí mu osmatřicetiletý Petr Ton (25 bodů), za ním čtyřiatřicetiletý Petr Tenkrát (20 bodů) a o rok starší Michal Broš (15 bodů). Nejstarší trio táhne Spartu a strhává s sebou i své hokejové učně.
MASKOVANÁ JISTOTA. Byl to sparťanský horor. Najít kvalitního brankáře se v Holešovicích snažili od roku 2006, kdy ukončil kariéru nynější klubový šéf Petr Bříza. Už minulý rok se vedení rozhodlo naplno důvěřovat Tomáši Pöpperlemu a ten vyzrál ve spolehlivou týmovou jedničku.
S úspěšností zásahů 93,33 procenta je Pöpperle třetí nejlepší v extralize, s průměrem 1, 99 gólu na zápas mu mezi brankáři patří dokonce druhé místo. Jeho výkony přinesly jistotu i do poměrně nezkušené a mladé obrany a ta je teď s 46 inkasovanými góly nejlepší v celé soutěži.
PSYCHIKA. Tým, který dříve rozhodila sebemenší komplikace, si daleko více věří. Jakási bezstarostnost a mentální svěžest, kterou přinesli mladí hráči, rudé partě náramně prospívá. Sparta tak dokáže otáčet i zápasy, ve kterých se jí znatelně nedaří, a to minulou sezonu zásadně nezvládala.
