Jandač opět bez titulu: Nebýt zranění, titul bychom vyhráli

Je prvním jistým odpadlíkem pražské Sparty. Trenér Josef Jandač odchází k české reprezentaci. Bez titulu. Tato nálepka mu po nevydařeném finále s Bílými Tygry z Liberce zůstane i před novou výzvou jeho (ne)úspěšné kariéry.

Proč zvítězil Liberec a ne Sparta? Docházely vám síly?

Se silami jsme na tom byli podobně jako Liberec. Tím to nebylo. I šestý zápas byl vyrovnaný, stejně jako celá série. Klíčové bylo dobře rozehrané druhé utkání v Liberci, o které jsme přišli nedisciplinovaností a hloupostí. Vše se mohlo odvíjet jinak. Důležité bývají i páté zápasy. Ten jsme nezlomili na naši stranu, čímž jsme dali výhodu Liberci, který ji využil.

Mohl být tedy problém i v hlavách hráčů? V neděli byl na ně obrovský tlak, nechtěli zklamat rekordní návštěvu sezony...

Já to vůbec necítil. Celkem jsme si věřili, žádná skleslost. Po pátém zápase, kdy to bylo hratelné, jsem cítil naštvání. Další den už byli opět odhodlaní a myslím, že to na nich bylo i vidět. Vyždímali jsme ze sebe maximum, rozhodla i zranění. Od začátku play-off jsme nehráli v kompletní sestavě a jsem vděčný, že jsme dvě série zvládli i s různě rozházeným týmem. Finále jsme si všichni přáli, prolomila se letitá bariéra, ale je blbý se koukat na druhou stranu, jak se raduje. Jsem přesvědčený o tom, že být v plné sestavě, titul jsme vyhráli my.

Naopak se radoval váš protějšek Filip Pešán. Muž, jenž byl součástí kádru, který jste v roce 2002 dovedl do extraligy.

Byl jsem u dvou nejšťastnějších okamžiků Liberce. Při prvním jsem byl na správné straně. Filipovi jsem pogratuloval a popřál, ať si to užije. Přeji to i majiteli Petru Syrovátkovi, který zdejší hokej podporuje a drží nad vodou. Zažili krizové a hubené léta. Sezona se jim povedla, vylétli nahoru a vyhráli.

Opět jste nedokázal dojít až ke zlatu. Dá se toto vyřazení srovnávat s některými v minulosti? 

Porážku vždycky musíte schroupnout, čas ji zahojí. Teď je to samozřejmě blbý. Ani bych to nespojoval se mnou, každý to prožívá po svém. Někdo se oklepe dříve, jiný později. Letos mám výhodu v tom, že se přesunu k nároďáku, kde budu zavalený prací a nebudu mít čas nad tím tolik přemýšlet a ve všem se hrabat.

Jakou budoucnost věštíte Spartě, kterou nyní opouštíte?

Mužstvo je stabilizované, kádr by měl z větší části zůstat pohromadě. Od chvíle, kdy jsem přišel, se mnoho věcí změnilo. Od hráčů, akcionářů, klubové struktury, až po stěhování do O2 arény... Každé mužstvo se vyvíjí a profiluje. My vše směřovali k tomu, že jsme v posledních dvou sezonách dávali hodně branek, bojovali o diváka, hráli atraktivní hokej. To se, myslím, povedlo. Mrzí mě hlavně tato série a sedmé utkání s Brnem před dvěma lety. I tehdy jsme mohli být ve finále. Věřím, že Sparta bude pořád nahoře, nebo to příští rok vyhraje.

Začíná nová epizoda vaší kariéry u české reprezentace. Nevstupujete do ní unavený?

Já se z toho rychle oklepu. Možná i díky tomu.