Po zápase byl pořádně dojatý. Z ledu radši prchnul co nejrychleji. Obránce Jiří Vykoukal, dlouholetá sparťanská ikona, v Holešovicích poprvé usedl na lavičku týmu hostí a po zápase těžko hledal slova.
Fanoušci na něho však nezapomněli. Oslavnými transparenty se s ním jak přivítali, tak rozloučili. Sám Vykoukal byl však rád, že má zápas za sebou. Nebylo to pro něj snadné.
V sezoně, kdy se Sparta zmítá v krizi, odešel v závěru přestupního období na jih Čech do Českých Budějovic. Tam teď před ním stojí nová výzva. Poslední play-off v životě.
Co se vám honilo před zápasem hlavou? Přeci jen to bylo poprvé, co jste v kariéře nastoupil proti “své” Spartě...
Bylo to těžké, něco jsem tady odehrál. Celý den jsem si říkal, že to bude, jako bych hrál na tréninku. Po první třetině jsem se cítil hrozně. Přál jsem si, ať už zápas skončí. Sparta hrála dobře. Pak jsme ale srovnali a já cítil, že to bude dobré. Na Spartu padla křeč, ve které je celou sezonu.
Seděl jste někdy v Holešovicích na střídačce pro hosty?
Neseděl, ale všichni kluci, co ve Spartě hrávali, říkali, že ten pocit je jiný. Měli pravdu. Je to jiné. Co si budeme nalhávat, jsem rád, že je ten zápas za mnou.
Co říkáte na reakce fanoušků? Několikrát vyvolávali vaše jméno a pozdravili vás transparentem.
Na konci jsem musel rychle odjet z ledu. Měl jsem totiž skleněné oči. Radši jsem zmizel. Ještě jednou jim děkuju za to, že mě spousta z nich měla a má ráda.
Jak moc bude výhra nad Spartou drahá v kabině?
Po první třetině to vypadalo, že to bude zadarmo, ale ke konci zápasu už to bylo pořádně drahé. (smích) Do kasy něco přispěju rád, to se zkrátka musí.
