KHL to se svými globalizačními ambicemi myslí smrtelně vážně. Nárůst zájmu o v současnosti druhou nejlepší ligu na planetě roste a vysílací práva jdou na dračku. Pravdou ale je, že vzestupnou tendenci zájmu prožívá KHL od samého počátku.
Od roku 2008, kdy tento velkolepý projekt spatřil světlo světa, a soutěž generovala 3,5 milionu diváků, se sledovanost vyšplhala průběžně až na 21 milionů diváků, kteří si nenechali ujít play-off v roce 2013. V minulé sezoně se číslo vyšplhalo ještě výš. I návštěvnost na stadionech je výraznější, na jedno utkání minulé sezony přišlo v průměru 6377 diváků, což je třetí nejvyšší číslo v desetileté historii soutěže.
A co teprve, když se v realitu proměnila šance, že se vám po obrazovce bude prohánět Ovechkin, Datsyuk či Malkin v době výluky? KHL trhala rekordy. Ano, je naprosto logické, že trh vysílacích práv v tu chvíli získal velmi žhavý a žádaný artikl.
U nás a na Slovensku si diváci zvykli "cestovat po Rusku" díky stanicím Sport1 a Sport2, signál z KHL již nenechává lhostejnou významnou zámořskou stanici ESPN a švédský konglomerát Viasat, obhospodařující sever Evropy, velmi dobře věděl, co dělá, když rozšířil svůj dosah i na pobaltské státy. Ligu tak zprostředkovává díky více než 180 přenosům v lokalitě se značným potenciálem.
KHL jde ale mnohem dál. Výrazným počinem byl i útok na Asii a Oceánii. Oficiálním broadcast partnerem se stal v dané oblasti Eurosport Asia-Pacific, který získal exkluzivní práva na 60 zápasů během sezony a ve chvíli, kdy byla dotažena smlouva s CCTV-5+ v Japonsku a Číně, se pavučina ve tvaru sféry definitivně nad naší planetou spojila.
Autorem je Ondřej Voršilka, komentátor televizní stanice Sport 1, která Kontinentální hokejovou ligu vysílá.
