Hlášky veterána Macháčka: Naražené koule i zku**ená Bolívie

Podle všeho absolvoval svůj skutečně poslední Dakar, vzpomínat na něj ale dost možná bude s trochu rozporuplnými pocity. Šedesátiletý matador na čtyřkolce Josef Macháček si totiž prošel i několika nepříjemnými momenty. V celkovém pořadí nakonec skončil dvanáctý, přičemž během celé rallye závodník BARTH Racing Teamu nešetřil svérázným hodnocením zážitků z jednotlivých etap.

Veterán ve startovním poli se nebojí říkat věci otevřeně, pro novináře i fanoušky je proto vždy vítaným společníkem. Co od Macháčka během jubilejního čtyřicátého Dakaru například zaznělo?

"Dva kilometry před cílem jsem to tam poslal takovým způsobem, že je čtyřkolka zmuchlaná. Přistál jsem držkou v kameni, mám naražené koule a nohu."

Takhle Josef Macháček osobitě hodnotil nehodu ze čtvrté etapy, kterou si zrovna dvakrát neužil. Etapa s tímto pořadovým číslem jako kdyby pro něj byla prokletá, z Dakaru 2017 musel odstoupit právě v jejím průběhu.

"Výsledky? Ty vůbec neřeším. Hodina sem, deset hodin tam. Na vítězství se prosím ptejte někoho jiného."

Už před odjezdem do Jižní Ameriky Macháček hlásil, že jeho jediným a hlavním cílem je Dakar dojet. Postupné nabírání ztráty na čelo závodu kvůli penalizacím i technickým problémům jej proto z míry nijak zvlášť nevyvádělo.

"Opět jedeme do zku**ené Bolívie."

Letošní Dakar se jel ve třech jihoamerických zemích - Bolívii, Argentině a Peru. A ze stručné Macháčkovy odpovědi na otázku, jak se do prvně jmenovaného státu těší, je patrné, že drsné bolívijské podmínky mu k srdci zrovna nepřirostly.

"Po více než osmi stech ostrých kilometrech jsem přijel do bivaku a zjistil, že budu spát na silnici. Ať žije Bolívie..."

Kvůli záplavám a prudkému dešti byl původní bivak v městečku Tupizi zatopený, celá dakarská kolona tak musela strávit noc před vjezdem do města. A Macháčkovi to po chuti zrovna nebylo.

"Nejlepší je si v sedle čtyřkolky zpívat, znám mnoho popěvků z country písniček. Například - Už se pomalu rozednívá a krávy jdou pít, vrcholek je v mlze, těžko vidět cíl. Matterhorn, ááá, hora, co ční k nebesům."

Nezávodní přejezdy během etap jsou mnohdy zdlouhavé a jezdce při nich přemáhá únava. Macháček proto zjistil, že zpěv může být účinným nástrojem, jak se nežádoucímu spánku za volantem vyhnout.

"Jezdíme zde ve výšce přes čtyři tisíce metrů nad mořem, stroje funí únavou. Na takové podmínky nejste v Evropě vůbec schopen natrénovat. To abych příště vzal čtyřkolku a řádil s ní před Dakarem na hoře Mont Blanc."

S vysokou nadmořskou výškou spojenou s řidším vzduchem se všichni účastníci dakarské rallye vyrovnávali s obtížemi. Macháček přišel se specifickým způsobem tréninku, příští Dakar by se jej však podle jeho vlastních slov už přece týkat neměl... Nebo ano?