I když vybojovala šestou medaili na vrcholné akci za sebou, stříbro na mistrovství světa v Tegu oštěpařka Barbora Špotáková moc neslavila. Na několik lahví šampaňského se dostalo, ale po vysilujícím pátečním souboji s Ruskou Marií Abakumovovou nezbyla na oslavu energie.
"Seděli jsme u trenérů, každý sděloval své dojmy, zážitky. Sice je euforie po závodu a regeneruje se dobře, ale stejně jsem unavená," uvedla v sobotu Špotáková. "Takže to nebyla ani tak velká oslava, bolí mě hodně nohy. Vůbec to nebylo divoké, spíš jsme pokecali," řekla.
Nezopakovala si večírky z Ósaky po první medaile z mistrovství světa, či předloňském stříbru z Berlína, kam Špotákovou přijeli povzbudit kamarádi z Jablonce. "Tam to bylo skvělý, třeba v Londýně se to bude na olympiádě opakovat," věří. "Ale tady dokonce jeden kamarád byl," uvedla.
Dostala desítky gratulací, mimo jiné od veslaře Ondřeje Synka. "Snad to je naposledy, cos nechala tu sovětskou Marušku vyhrát," napsal. "Tak doufám, že mu nebudu muset psát něco podobného," fandila mu na dálku před jeho finálovým závodem na MS.
V sobotu dopoledne stihla s přítelem Lukášem nakoupit poslední dárky. "Neměli jsme síly na nějaké velké výlety," řekla. Potkala i Němku Christinu Obergföllovou, která skončila jako favoritka bez medaile. "Seděla tam na zahrádce úplně schlíplá," uvedla.
V typické korejské restauraci si dopřáli i kulinářský zážitek. "Dali jsme si vepřové maso na grilu, ty jejich omáčky. Jedli jsme hůlkami, ale koukali na mě, že mi to moc nejde," usmívala se Špotáková. "Bylo to výborné, tradiční." Na zem si ale nesedli. "To by nás všechno bolelo."
Špotáková si myslela, že památný souboj s Abakumovovou z Pekingu se už nebude opakovat, ale finále v Tegu ho předčilo. "Úplně jiná úroveň. Smutné je, že to nebylo pořádně v televizi a nemohli to v Čechách moc sledovat. Škoda, když takovýhle úžasný závod se promešká," litovala. Přála by si zároveň, aby český tým měl víc medailí než její stříbro.
Svou formu chce ještě zužitkovat. Příští týden ji čeká mítink v Curychu a potom závod v Berlíně. Před MS říkala, že se cítí jako v Pekingu, a závod v Tegu byl tomu olympijskému velmi podobný. A před třemi lety potom vytvořila světový rekord. "I trenér chce jet do Curychu," culila se.
