Mistr Evropy
Vítězný Svoboda žertoval: Pištěl jsem jako ženská
05.03.2011 09:20
Jakmile proběhl překážkář Petr Svoboda ve finále halového mistrovství Evropy v Paříži cílem, opět v něm "bouchla atomovka", jak sám s oblibou říká. Tentokrát to ale nebyla hnací síla na trati, nýbrž z něj vytryskl gejzír radosti.
Titul a první velká zlatá medaile v kariéře spustily nával emocí. Svoboda sundal dres, ukazoval na kamery své jméno na startovním čísle, poskakoval na všechny strany a pištěl. Prý celou dobu, co slavil.
"Je to neuvěřitelné, úžasné," vyznal se novinářům. Prý si první chvíle po životním závodu vůbec nepamatuje. "Nevím, co jsem tam dělal. Doběhl jsem a začal jsem pištět jako ženská a něčím jsem chtěl mávat, jenže neměl jsem po ruce nic jiného než dres. Pak přišel rozhodčí a říkal mi, že mám pózovat pro fotografy," vyprávěl překotně Svoboda plný radostných emocí. "Zase to udělalo velké ‚bum’ a Peťan chtěl vyhrát," dodal.
Během závodu prožil mnoho chvil plných napětí, byť na trati byl sotva osm sekund. Na startu slyšel šéftrenéra Tomáše Dvořáka i svého kouče Luďka Svobodu, jak fandí. "Říkal jsem si: ‚Tak a teď to musí vyjít, aspoň ten start’," prozradil, na co myslel zakleknutý v blocích.
Náběh se mu úplně nepovedl, navíc o druhou překážku zakopl. V té chvíli mu hlavou proběhly černé myšlenky. "Tam mě polapila bezmoc. ‚Už je to tady zase, jako v Barceloně,’ říkal jsem si," připomněl krach na loňském ME, kde jako favorit skončil šestý, poté co ve vedení zakopl.
Pak jeho hlavu ale opět zaplavila touha. "Na třetí překážce to byla zase taková strašná chuť, že prostě neprohraju. Super," vykládal. "Bylo to zase přesně jako s tou atomovkou. Nastartovalo se to ve mně a já jim to prostě nedal a vyhrál jsem!" radoval se nahlas.
Nezměrná radost a návaly emocí se ale rázem mohly změnit ve smutek a zoufalství.
Svoboda totiž během závodu dvakrát vyšlápl z trati a v zákulisí se hovořilo o možné diskvalifikaci. Svoboda si tuto možnost ale vůbec nepřipustil. "Snad nikdo nebude protestovat, přeci jsem nikoho neohrozil," upozornil na to, že vedle běžící spolufavorizovaný domácí překážkář Dmitrij Bascou byl daleko za ním.
Ještě půl hodiny po vyhlášení oficiálních výsledků se musel strachovat, to je termín na podání protestu. Svobodovi ale nakonec mohl spadnout kámen ze srdce, byť pochyby vůbec nedal najevo.
"Jak jsem běžel, na to se historie neptá, hlavně že mám zlatou medaili. Vyhrál jsem, je to super a jdu slavit," křičel na všechny strany. "Už se mi stalo, že jsem si říkal, kam to sakra běžím, ale tady jsem se snažil běžet nejkratší cestou do cíle," prohlásil.
Finálový běh byl třináctým závodem v řadě, který Svoboda neprohrál. Kdyby tuto sérii dnes neprodloužil, asi by prý umřel. "To byste mě tady neviděli, přelezl bych stěnu a utekl bych pryč," řekl.
Ta situace ale nenastala a Svobodu čeká oslava. Ale bude se muset asi odstěhovat z pokoje, neboť jeho přítelkyně Jiřina Ptáčníková má v sobotu kvalifikační závod tyčkařek. "Dám si s trenérem něco na baru a třeba tam budu i spát, abych ji nerušil," prohlásil s úsměvem.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.