Sjezdař Jan Hudec ukončil kariéru. V převleku za pandu, jak se bronzovému olympijskému medailistovi přezdívá, jel naposledy nedělní slalom na mistrovství České republiky ve Špindlerově Mlýně.
"Ano, jel jsem naposledy," řekl ČTK šestatřicetiletý Hudec. "Přemýšlel jsem o tom dlouho. Vždycky jsem se ze zranění dostal, nějak se z nich vydrchal. Strávil jsme možná víc času na fyzioterapii než na lyžích a vybudoval si jméno, že všechno překonám. Pořád jsem pokračoval, ale tentokrát už to dál nešlo."
Loni na jaře spadl a musel v létě na operaci s ramenem, trápilo ho i koleno. "Pořád jsem měl představu, že to bude jenom další překážka a ne zeď," doufal a bojoval o účast na olympijských hrách. Do Pchjongčchangu jel nakonec až jako náhradník za zraněného Kryštofa Krýzla a víc jako mentor pro mladé než jako závodník.
"Bral jsem to nejen jako příležitost jet za Česko na olympiádu, ale i pomáhat klukům a jako šanci potkat se i s ostatními českými sportovci. Třeba s bobisty, sáňkaři či biatlonisty, což byla čest, ale i krok do budoucna. Olympiáda mi otevřela spoustu dveří a viděl i slyšel jsem, že ostatní mají podobné problémy jako lyžaři," řekl.
Aktuálně řeší, kam budou směřovat jeho další kroky. Pravděpodobně zůstane u sjezdovek a zvažuje i vstup do úseku alpského lyžování na Svazu lyžařů ČR. "Lyžování rozumím. Věřím, že to byl osud, že mám know how, jak vyhrát, ale vím taky, jak prohrát a co dělat, aby člověk často neprohrával. To jsou důležité informace."
Má vizi pomáhat reprezentantům, ale pracovat také s mládeží, s dětmi. "Potřebují program, aby se nezničily a nekončily v patnácti, ale aby svůj talent rozvinuly a vydržely do pětadvaceti třiceti let, jako to dělají jiné země," řekl Hudec a dodal, že k tomu je potřeba samozřejmě zajistit dostatek financí a mít manažerskou podporu.
Největších úspěchů rodák ze Šumperku dosáhl v barvách Kanady, kam s rodiči jako dítě emigroval. Ve švédském Aare získal v roce 2007 stříbro ve sjezdu a ve Vancouveru 2010 si dojel pro olympijský bronz v superobřím slalomu. Po předloňském "přestupu" do českých barev se mu nedařilo a v SP už nebodoval.
"Bylo to dlouhých šestnáct sedmnáct let ve svěťáku. Vzpomínek je mnoho, dobrý jsou z Kanady a super i z Česka. Nejlepší výkony si vždycky připomenu," řekl vítěz dvou sjezdů SP a jedním dechem dodal: "Výzvou byly moje zdravotní problémy. I to jsou věci, které mě posunuly dopředu. Snad jsem díky tomu chytřejší."
Poslední slalom kariéry odjel v převleku za pandu, který na něm vlál. "Moc jsem nestíhal se převléct, jak jsem byl nervózní, ale je to fakt pohodlné. Je v ní mnohem víc místa než v normální kombošce," smál se Hudec v České televizi. Možná bude mít jednou na svazích nástupce. Radost mu dělá syn Eliáš. "Má vůli a baví ho to, nemusím ho nutit. To je teď třešnička na dortu," řekl Hudec.
