Američané Alan Hale a Thomas Bopp objevili v noci z 22. na 23. července 1995 nezávisle na sobě nadprůměrně velkou a jasnou kometu, která dostala jméno po obou svých objevitelích a svět ji tedy zná jako Hale-Boppovu kometu. Amatérští astronomové zpozorovali kosmické těleso v Novém Mexiku a Arizoně v rozpětí několika minut.
Tehdy byla od Země vzdálena přes miliardu kilometrů. Žádným amatérům se do té doby nepodařilo zpozorovat kometu v tak velké vzdálenosti. Na základě pozdějších pozorování a měření se průměr jádra komety odhaduje na 40 kilometrů, někdy se udává až 80 kilometrů. Mimořádně zářivá kometa se lidstvu ukázala v plné kráse v březnu 1997, kdy se nejvíce přiblížila Zemi.
Komety odpradávna vzbuzovaly v lidech němý úžas, psalo se o nich v knihách vážných i nevážných a většinou byly považovány za posly špatných zpráv, jako byly války nebo morové rány. Asi nejznámějším kosmickým tělesem tohoto druhu je Halleyova kometa, pojmenovaná po anglickém astronomovi Edmundovi Halleyovi, který jako první předpověděl její návrat.
Komety jsou malá tělesa sluneční soustavy o průměru několika kilometrů, složená z prachových částic a zmrzlých plynů. Každá kometa se skládá z jádra, komy a ohonu. Dobře viditelný ohon a koma vznikají působením Slunce. Když se kometa od Slunce vzdálí, je možné sledovat astronomickými dalekohledy pouze sluneční světlo, které se odráží od jádra komety. Název kometa pochází z řeckého "cometes" (dlouhovlasý). V české literatuře byl dříve často používán název "vlasatice".
