Archeologové objevili v těchto dnech v Syrovicích na Brněnsku pozůstatky germánské osady z druhého století našeho letopočtu. Obývána byla v dobách, kdy nedaleké Mikulovsko tvořilo nejsevernější část Římské říše. "Na nalezených předmětech je vliv Říma jasně patrný," řekl dnes David Parma z Ústavu archeologické památkové péče v Brně.
Pozůstatky pěti germánských zemnic (zahloubených objektů, vytvořených z hlíny a dřeva) se podařilo najít při záchranném výzkumu v místě, kterým povede nová silnice. Na všech objektech je jasně patrné, že je kdysi zničil požár. Ruiny byly ale uklizeny.
"Osada stála v Syrovicích v době markomanských válek, kdy tato lokalita patřila mezi válečné zóny," vysvětlil archeolog. Zdůraznil, že nedaleko germánských zemnic se našly také tři torza keltských objektů z třetího století před našim letopočtem. Do římského období lze datovat nalezené zlomky keramiky, bronzové spony, nůž nebo 26 závaží tkalcovského stavu.
Nejvýznamnější římskou lokalitou na jižní Moravě v druhém století našeho letopočtu bylo římské sídliště na Hradisku u Pasohlávek na Mikulovsku. Bylo sídlem desáté římské legie. Spolu s kosterními pozůstatky v něm bylo objeveno přes sto předmětů. Jsou to římské bronzové a skleněné nádoby, různá pozlacená kování a zbraně. Římskému osídlení jižní Moravy je věnována expozice, kterou loni otevřelo mikulovské regionální muzeum.
Foto: ČTK
