Dva nevykradené hroby nalezli archeologové v posledních dnech svého výzkumu na nalezišti v Hrozenkovské ulici v pražském Zličíně, kde poslední tři roky prozkoumávali dosud největší nalezené pohřebiště v ČR z doby stěhování národů v 5. století.
Hroby germánské vinařické skupiny po více než patnácti stoletích vydaly unikátní svědectví o dávném oblečení nebo o starověké cestě. Informoval o tom dnes vedoucí archeologického výzkumu Jiří Vávra.
V jednom z obou hrobů objevili archeologové kosterní pozůstatky ženy, asi třicátnice. V jejím hrobu se nacházely zbytky oděvu, které se uchovaly na jedné ze dvou stříbrných pozlacených spon. Ty spínaly i zdobily ženiny šaty. Podle Vávry jde o snad nejvýraznější fragment textilie z 5. století, který může napomoci při rekonstrukci přibližného vzhledu a materiálu oděvů dávných obyvatel české kotliny.
Cesta vedoucí pod hrobem
Druhý nevykradený hrob byl podle Vávry ojedinělý již svou polohou. "Jeho tvůrci jej nevědomky vykopali v místě, kudy probíhala tehdy již zaniklá cesta. Tím nám prokázali nedocenitelnou službu, protože tím umožnili datování cesty před 5. století našeho letopočtu," uvedl archeolog. Tak stará cesta je údajně v Česku archeologicky zdokumentována poprvé.
I tento hrob skrýval pozůstatky ženy. Podle antropologa Pavla Kubálka se dožila více než šedesáti let a podle změn pánevních kostí prý jistě během svého života porodila dítě. Její oděv při pohřbu zdobily rovněž dvě stříbrné pozlacené spony, u pasu měla zavěšen barevný skleněný korálek a železný nožík. Její hrdlo krášlil stříbrný nákrčník.
Podle Vávry se nákrčník zařazuje do skupiny několika nejvýznamnějších nálezů ze Zličína - vedle dříve nalezené zlaté římské mince s druhotnou funkcí spony, importované keramické misky typu terra sigillata, která vychází ještě z helénských tradic, skleněné láhve na nožce, podobné nálezu na pohřebišti společenské elity v Bräunlingenu v jižním Německu, a nového typu zlatých spon.
Průzkum ve Zličíně začal v roce 2005, uskutečnila ho společnost Labrys. K nejdůležitějším výsledkům výzkumu patří zdokumentování neolitického sídliště ohrazeného čtyřmi řadami palisády, ojedinělého nálezu pravěké cesty a zejména kompletního kostrového pohřebiště se 174 hroby. Unikátní nálezy budou nyní konzervovány v laboratoři. Naleziště zřejmě zanedlouho zanikne při nových stavebních pracích.
Foto: ČTK/Jiří Vávra/Labrys o.p.s.
