Observatoře Herschel a Planck, které včera raketa Ariane 5 ECA vynesla do vesmíru, navázaly krátce po startu spojení s pozemním řídícím střediskem a jejich mise zatím probíhá podle plánu.
Společný start na jedné raketě snížil finanční náklady, ale jak tvůrci sond, tak astronomové čekající na výsledky obou misí měli důvod k nervozitě - případný technický problém během startu by představoval dvojnásobnou ztrátu. Jedná se přitom o jedny z největších projektů Evropské kosmické agentury, jejichž příprava trvala dvacet let.
Sonda Planck bude zkoumat reliktní záření pocházející z doby pouhých 380 tisíc let po velkém třesku. Naměřené údaje by měly napovědět, jak probíhalo rozpínání vesmíru v prvních etapách jeho existence. Teleskop Herschel, určený pro pozorování v infračervené části spektra, se zaměří především na chladné objekty, které jsou pro běžné teleskopy obtížně pozorovatelné. Například na oblaka prachu a plynu - kolébky hvězd i celých galaxií.
ČTĚTE TAKÉ: Do vesmíru startují dvě velké evropské sondy
Obě observatoře jsou nyní na cestě do Lagrangeova bodu L2, v němž se vyrovnávají gravitační a odstředivé síly soustavy Slunce-Země, takže sondy budou moci zaujmout stabilní polohu vůči oběma kosmickým tělesům. Vzdálenost 1,5 milionu kilometrů urazí za dva měsíce, poté zahájí svá pozorování.
Herschel se od nosné rakety oddělil 26 minut po startu ve výšce 1150 kilometrů nad východním pobřeží Afriky.
Planck svého souputníka následoval o 1,5 minuty později. Od zbytku rakety se oddělil ve výšce 1700 kilometrů.
Foto: ESA, video: ESA/AOES Medialab
