Sláva vědce málokdy přesáhne jeho vlastní obor. Fyzikovi Albertu Einsteinovi, který se narodil 14. března 1879 v bádensko-württemberském Ulmu, se to však bezpochyby podařilo. Autor slavné teorie relativity, který nechápal, jak je možné, že ho mají všichni rádi, i když mu nikdo nerozumí, se stal jednou z ikon 20. století.
První tři revoluční vědecké práce vytvořil Einstein již v "zázračném" roce 1905, Nobelovu cenu za fyziku však získal až o 16 let později za vysvětlení takzvaného fotoelektrického jevu. Ve svém životě si vědec s pověstnou hřívou bílých vlasů připouštěl jedinou chybu - že podpořil a svými objevy umožnil vývoj jaderné bomby. Na jejím sestrojení se přímo nepodílel, o to větší však měl strach z jejích důsledků pro lidstvo.
Einstein, který tvrdil, že jen dvě věci jsou věčné - vesmír a lidská hloupost - byl velký humanista. Bojoval proti nacistické i komunistické diktatuře, mimo jiné protestoval proti procesu s Miladou Horákovou. Čechy a Prahu znal dobře z let 1911 až 1912, kdy zde poprvé získal titul řádného profesora teoretické fyziky.
Většinu svého života Einstein strávil v rodném Německu, odkud jej Hitlerův režim vyhnal do exilu v americkém Princetonu, kde působil až do své smrti 18. dubna 1955.
