České týmy učí evropskou družicovou navigaci Galileo řídit drony, mechanizované kombajny nebo roboty, kteří v obřích zemědělských sklenících odhalují a následně ničí kolonie přemnožených škůdců. Přesídlení evropské agentury GSA, která projekt Galileo řídí, do Prahy před pěti lety dala českým vědcům a firmám příležitost se zapojit do významných projektů využívajících evropský navigační systém v zemědělství, řízení dopravy a třeba i při podpoře záchranářských týmů při orientaci v náročném terénu. Řekl to mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.
"Neznamená to, že by nám GSA nadržovala, ale být u zdroje informací a mít možnost chodit na akce, které GSA pořádá, je zkrátka důležité," uvedl Neřold. Agentura sídlící v Česku pořádá totiž soutěže a programy, do kterých se Češi hojně hlásí. Například do programu Horizont 2020 se z Česka přihlásilo 15 českých firem a vědecko-výzkumných organizací.
Jedním z nich je tým Vojtěcha Adama z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, který spolu se španělskými partnery spolupracuje na vývoji detekce škůdců v obřích sklenících. Cílem celého projektu je naučit robotická vozítka při pravidelných kontrolách rozpoznávat nebezpečné škůdce na zemědělských rostlinách, mapovat rozsah jejich rozšíření tak, aby postižené rostliny mohly být vhodně ošetřeny postřikem.
Tým z české univerzity má v tomto projektu na starost rozpoznávání konkrétních druhů škůdců, aby se předešlo použití nesprávného postřiku, a tím se minimalizovaly škody v podobě zbytečného použití pesticidů a dalších látek. Robotická vozítka budou mezi sebou komunikovat a ve chvíli, kdy některý z nich škůdce objeví, sdělí to ostatním a to včetně své polohy. Její přesné určení je přitom závislé na dodání přesných souřadnic z evropského navigačního programu, uvedlo ministerstvo.
Evropský navigační systém Galileo začal poskytovat první služby na konci roku 2016, nepracuje ale v plném provozu. Ten by měl být zahájen do roku 2020. Signál systému Galileo byl navržen tak, aby byl kompatibilní s GPS.
V místech, kde byl doposud špatný nebo žádný signál, například v ulicích měst se zástavbou zastiňující výhled na oblohu, systém Galileo částečně zaplní mezery bez dostatečného pokrytí družicemi GPS. Postupem času, jak bude počet družic Galileo na oběžné dráze narůstat, uživatel zaznamená nejen lepší pokrytí signálem, ale i přesnost v určení své polohy.
