Vědci nalezli v Keni čelist starou deset milionů let patřící zřejmě dosud neznámému druhu lidoopa, který měl blízko k poslednímu společnému předkovi goril, šimpanzů a člověka.
Vyplývá to ze studie japonských a francouzských vědců, která byla v pondělí zveřejněna v odborné revui Proceedings of the National Academy of Sciences. Podle studie nález potvrzuje teorii, že celý vývoj od společných předků člověka a opice k prvním hominidům probíhal v Africe.
Fragment čelisti s 11 zuby byl nalezen v usazeninách sopečného bahna v oblasti Nakali v Keni. Jutaka Kunimacu z univerzity v Kjótó, který se na výzkumu podílel, řekl, že nový druh "může patřit do doby před tím, než se od sebe oddělil vývoj goril, šimpanzů a lidí".
Podle něj je těžké říci, jak dosud neznámý tvor vypadal. Je však patrné, že se živil ořechy, semeny a ovocem. "Máme jen fragmenty čelisti a nějaké zuby...ale chceme se příští rok vrátit a najít další části těla," řekl Kunimacu.
Před tímto nálezem se našlo v Africe jen minimum kosterních pozůstatků lidoopů z období před sedmi až 13 miliony lety. Vědci proto začali spekulovat, že poslední společný předek dnešních lidoopů a člověka opustil Afriku do Evropy a Asie a pak se vrátil zpět. Podle Kunimacua však nové nálezy ukazují na to, že se vyvíjel stále v Africe.
Podle nedávných analýz se vývoj člověka a jeho nejbližších příbuzných, šimpanzů, oddělil před sedmi až pěti miliony let. Vývojové cesty člověka a gorily se oddělily před osmi až devíti miliony let.
Ilustrační foto
