Čeští vědci spojili dohromady dvě zdánlivě nesourodé disciplíny, kybernetiku a egyptologii. Výsledkem je velmi podrobné poznání vztahů mezi hodnostáři, členy královské rodiny či kněžími ve starém Egyptě. Útržkovitá data o téměř pěti tisících lidí, získaná z různých zdrojů, dokážou seřadit tak, že vytvářejí pozoruhodné sítě vztahů mezi významnými lidmi v období stavitelů pyramid. Uvedlo to v pondělní tiskové zprávě České vysoké učení technické (ČVUT), jehož odborníci se na projektu podílí.
Egyptologové z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pod vedením Miroslava Bárty se zabývají obdobím Staré říše z let 2700 až 2180 před naším letopočtem. Veronika Dulíková s týmem vytváří databázi dávných úředníků, kteří byli pohřbeni v Abúsíru a na přilehlých pohřebištích v Sakkáře a Gíze. Informace o těchto lidech nejsou úplné a dát je dohromady tak, aby bylo jasné, jaké mezi sebou měli vztahy, by byl nadlidský úkol. Zvládnout ho může umělá inteligence a kybernetika.
Právě s odborníky na tuto oblast se egyptologové spojili. Radek Mařík z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vytvořil program, který dokáže kusé informace roztřídit, doplnit a propojit. Obor, který tím vznikl, nazývá ČVUT kyber-egyptologií. "Museli jsme překonat nejen nemalé komunikační bariéry, ale i rozdílné přístupy k vědecké práci a publikační činnosti. Rovněž nejde o pouhé aplikování již známých metod k získání interpretace egyptologických dat, ale o vývoj modifikovaných technik postavených na principech kybernetiky, umělé inteligence a analýzy komplexních sítí, které si poradí s omezeným množstvím neurčitých komplikovaných struktur s chybějícími položkami," uvedl Mařík.
Třídění a spojování informací do ucelených sítí vztahů mezi egyptskými hodnostáři bylo o to těžší, že staroegyptská civilizace se vyvíjela skokově. Vědci museli při tvoření sítí myslet na rodinné vztahy, ale také na vlivy zájmových skupin, které hrály velkou roli při obsazování významných pozic. Podařilo se jim zachytit velmi složitou strukturu, ve které mají své místo příslušníci královské rodiny, vezíři, kněží, soudci či úředníci. Výsledky této práce dokumentují vědci například na hodnostáři jménem Ty, o němž použitá metoda ukázala, že měl blízko k vezírům a k nejvyšším úředníkům.
Podle Bárty využívají egyptologové získaná data také ke srovnání s trendy v jiných civilizacích. Ukazuje se, že celá řada zákonitostí je platná i dnes. "Tento směr výzkumu určuje náš ústav a stal se předmětem zájmu nejen společenských věd, ale i bezpečnostních složek, o čemž svědčí i nedávno organizovaný seminář pro ozbrojené a bezpečnostní složky na Potomac Institute ve Washingtonu, DC," uvedl egyptolog.
Výzkum podpořila Grantová agentura ČR. V současnosti o něm vzniká kapitola v monografii věnované možným aplikacím kybernetiky v egyptologii.
