Dlouhá cesta
Lék nadějný ve výzkumu se často k lidem nedostane, říká vědec

Mnoho léčiv se z výzkumu nakonec nikdy nedostane k lidem, i když jejich vývoj zpočátku vypadá nadějně. Během výzkumu totiž nikdy není možné dopředu odhadnout, zda a kdy se nové léčivo bude moct použít na člověku. V rozhovoru to řekl čtyřiatřicetiletý biochemik Peter Dráber, který převzal prestižní Prémii Otto Wichterleho pro úspěšné mladé vědce. Je přesto optimistický a myslí si, že v posledních desítkách let výzkum léčiv hodně pokročil.

Dráber se ve svém výzkumu soustředí na záněty v těle a snaží se nalézt odpověď na to, jak přesně funguje imunitní systém. Zkoumá, jak buňky dokáží rozpoznat a reagovat na to, co se v organismu děje. Podobně jako většina laboratoří na světě přitom používá výzkum na myších.

"To, co se děje v těle při zánětech, se dá simulovat v myších modelech. Díváme se na to, jak se jednotlivé molekuly podílí na zánětu a snažíme se najít potenciální cíle nových léčiv, které by potlačovaly zánětlivá onemocnění u lidí," vysvětlil Drábek. Výzkum podle něj pokračuje dobře, věnuje se mu řada laboratoří po celém světě. "Myslím, že se rodí pokroky," podotkl.

Vědci využívají toho, že mezi člověkem a myší jsou malé genetické rozdíly. "Ta představa je taková, že nejdříve je třeba pochopit, jak systémy fungují na myších modelech a potom je přesunout do lidí kvůli podobnosti," řekl. Není podle něj ale možné odhadnout, kdy bude léčivo dostupné pro lidi. "Spousta léčiv, i když vypadá nadějně, se bohužel nedostane do další fáze," podotkl.

Dráber je ale optimistický. "Toho výzkumu po světě běží hodně, takže když se člověk podívá na vývoj léčiv v posledních 20 až 30 letech, tak to běží docela dobře dopředu," řekl.

Úspěšný vědec se letos vrátil do ČR z Anglie, kde absolvoval postdoktorální pobyt. Zabýval se tam studiem procesů zánětlivých onemocnění, která souvisí s celou řadou autoimunitních poruch. V Česku nyní na svůj výzkum v dalších třech letech získal juniorský grant Grantové agentury ČR v hodnotě šesti milionů.

Kromě svých vědeckých prací přispívá Dráber také k výuce studentů a předává své poznatky mladým vědcům v Praze a v Londýně. Je spoluautorem 17 vědeckých publikací v prestižních oborových časopisech a nositelem Ceny Jaroslava Šterzla za nejlepší publikaci české imunologické společnosti za rok 2011.