Genetická výbava a životní prostředí. Podle vědců a lékařů dva faktory, které hrají zásadní roli v onemocnění rakovinou. Nejnovější studie však takové domněnky vyvracejí. Za zhoubnými nádory prý stojí hlavně náhoda.
Že rakovinné bujení způsobují chyby v DNA a následné buněčné mutace, není žádným tajemstvím. Podle nejnovější studie zveřejněné v časopise Science jsou však tyto chyby vznikající při buněčném dělení ve většině případů náhodné. "Znamená to mimo jiné, že onemocnění rakovinou zase tolik nesouvisí například s prostředím, ve kterém člověk žije," popisuje Bert Vogelstein, spoluautor studie a patolog z Univerzity Johnse Hopkinse v americkém městě Baltimore.
Skupina vědců vycházela při výzkumu z rozsáhlých dat získaných z registru pacientů s rakovinou po celém světě a pracovala i s podrobnými poznatky o jejich DNA. Veškerá data byla zpracovávána s využitím speciálně vytvořeného matematického modelu. Výsledky jsou překvapující. Podle závěrů studie je 66 procent všech zhoubných onemocnění způsobeno náhodnými chybami v DNA, ve 29 procentech případů ovlivňuje vznik karcinomů životní styl či prostředí a genetické dispozice hrají roli pouze v pěti procentech rakovinných onemocnění.
"Jediná buněčná mutace pravděpodobně rakovinu nezpůsobí. Čím více jich ale je, tím vyšší je riziko," vysvětluje Vogelstein.
Jednotlivé druhy karcinomů mají svá specifika. Nejvíce nevyzpytatelná jsou prý zhoubná onemocnění mozku a prostaty, která jsou dílem náhodným mutací ve více než 95 procentech případů. Životní styl a prostředí jsou naopak zásadní u karcinomu plic, jeho vznik ovlivňují až z 65 procent. Nejrizikovějším faktorem je v tomto případě kouření.
