Na způsob, jakým protilátka v lidském těle bojuje s virem klíšťové encefalitidy a zabraňuje mu v množení, se zaměřili výzkumníci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity. Jejich práci nyní zveřejnil časopis Nature Communications, oznámila Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity. Výzkum zaměřený na strukturu viru zatím trvá zhruba tři roky a dále pokračuje.
Virus klíšťové encefalitidy má membránový obal. Na povrchu jsou bílkoviny, na něž se vážou protilátky vytvářené imunitním systémem.
"Pro strukturní analýzu jsme zvolili protilátku, která je známá tím, že virus neutralizuje, a brání tak infekci. Zjistili jsme, že tato protilátka brání tomu, aby virus po proniknutí do buňky uvolnil svou genetickou informaci a začal se množit," popsal výzkumník Tibor Füzik, který působí ve skupině Pavla Plevky.
Struktura virů určuje způsob, jak infikují buňky. Její podrobné poznání může v budoucnu vést například k vytvoření nové vakcíny nebo léčiva proti klíšťové encefalitidě.
"Virus má různé životní fáze, v nichž se mění jeho struktura a také vlastnosti. Chceme zkoumat, jak vypadá nezralý virus, který ještě není infekční. Čím důkladněji zmapujeme životní cyklus virů a jejich strukturu, tím lépe se pak budou hledat látky, které mohou infekci zastavit," doplnil Füzik.
Česko patří mezi země s nejvyšším výskytem viru klíšťové encefalitidy v Evropě. Virus může u lidí vyvolat infekci vedoucí k trvalému poškození mozku. Státní zdravotní ústav v roce 2016 zaznamenal 565 onemocnění. Nejlepší ochranou je očkování.
Strukturní virologové z CEITEC se kromě klíšťové encefalitidy věnují také studiu včelích virů a lidských pikornavirů, což je velká rodina mikroorganismů, které způsobují řadu onemocnění od běžného nachlazení až po záněty mozku. Zajímají se také o takzvané bakteriofágy, viry napadající bakterie, které by se potenciálně mohly využívat v boji proti bakteriálním infekcím místo antibiotik.
