Spavá nemoc
Nový přístup vědcům umožní snadnější zkoumání parazitických prvoků

Vědci z Česka upravili metodu expanzní mikroskopie tak, aby s ní mohli studovat i malé buňky parazitických prvoků. To usnadní například výzkum původců spavé nemoci nebo leishmaniózy. O novém přístupu informovala Akademie věd (AV) v tiskové zprávě. Za projektem stojí tým vědců z Ústavu molekulární genetiky AV (ÚMG) a Univerzity Karlovy, který vedl Vladimír Varga. Expanzní mikroskopii odborníci zatím používali především ke studiu savčích buněk.

Podle AV vědci při expanzní mikroskopii zalijí vzorky do gelu, který se následně roztáhne inkubací ve vodě. Vzorky se tím fyzicky zvětší až pětkrát, což výrazně pomáhá při mikroskopování. Rozlišení, které poskytuje expanzní mikroskopie, nedosahuje rozlišení náročnější elektronové mikroskopie. Výhodou je však rychlost nového přístupu. Vědci díky tomu mohou lokalizovat a zobrazit méně časté buněčné typy.

"Podařilo se nám například získat trojrozměrnou rekonstrukci dělících se buněk leishmanií a ukázat morfologii dělícího vřeténka v různých fázích mitózy. Podobně jsme byli schopni získat trojrozměrnou rekonstrukci buněk Trypanosoma brucei, původce spavé nemoci, v konečném stadiu buněčného dělení. Myslíme si, že expanzní mikroskopie se tak stane mocným nástrojem k poznání biologie těchto parazitů," popsal vedoucí týmu Vladimír Varga. Článek o projektu počátkem září publikoval časopis Open Biology.

Spavá nemoc je parazitická infekční choroba přenášená mouchami tse-tse, které se vyskytují v zemích subsaharské Afriky. Nemoc postihuje centrální nervovou soustavu. Bez léčby je smrtelná. Pokud nákaza zasáhne mozek, pacient se chová zmateně či násilně, mívá křeče, poté upadá do kómatu a po několika měsících či letech zemře. Nemoc ve 20. století způsobovala africkým zemím velké potíže, počet infikovaných se však daří dlouhodobě snižovat.

Leishmanióza je podle odborníků druhým nejdůležitějším parazitárním onemocněním světa, prvenství má malárie. Zatímco nejlehčí varianta nemoci způsobuje vředy na kůži, po kterých lidem zůstávají jizvy, takzvaná viscerální leishmanióza zasahuje i vnitřní orgány a pacienty ohrožuje na životě. Každý rok leishmaniózami nově onemocní přes 1,5 milionu lidí, zhruba 30 tisíc zemře. Léčba je komplikována kvůli vysoké ceně přípravků i vzniku kmenů leishmanií, které jsou vůči léčivům rezistentní. Leishmaniózy jsou onemocnění častá v severní a východní Africe, na Blízkém východě, v jižní a jihovýchodní Asii a v Latinské Americe. Vyskytují se ale i ve všech evropských zemích okolo Středozemního moře.