Cenu Akademie věd ČR za vynikající vědecké výsledky převzal fyzik Lukáš Palatinus s týmem z Fyzikálního ústavu. Palatinus s kolegy vyvinul metodu, jak určit krystalovou strukturu i u krystalů s velikostí pouhých několika desítek nanometrů. Článek o této metodě otiskl letos v lednu prestižní časopis Science a byl to první takový text z českého prostředí, na který časopis poutal i na titulní straně. Palatinus řekl, že nová metoda je především nástrojem pro další badatele zkoumající látky, v nichž se vyskytují nanokrystaly. Patří mezi ně i řada léčiv.
Na atomární struktuře uvnitř krystalu závisí mnohé vlastnosti materiálu. Informace o postavení a vzdálenostech atomů v krystalu lze zjistit díky jevu zvanému difrakce. "´Posvítíme´ do krystalu nějakým zářením, a to se v krystalu specifickým způsobem rozptyluje. Matematickou analýzou rozptylu jsme schopni se dobrat informace o atomární struktuře," popsal metodu Palatinus. Běžně se pro difrakci užívá rentgenové záření. Lze tak zjistit strukturu u velkých krystalů, které mají alespoň několik mikrometrů.
Pro krystaly o velikosti ve zlomcích mikrometrů nebo několik desítek nanometrů se rentgenové záření použít nedá. "V našem výzkumu používáme proud elektronů," uvedl Palatinus. Tato metoda umožňuje z výsledku difrakce odvodit informace o uspořádání atomů i ve velmi malých krystalech. Vyskytují se například v léčivech, objevená metoda bude mít proto význam i pro výzkum léků.
Další uplatnění je podle Palatinuse v oblasti tenkých vrstev. "To jsou několik desítek nanometrů silné povlaky na určitém materiálu. Mají vlastnosti, kterých se jinak v materiálech nedají docílit. Je to v současnosti velký hit, například v oblasti senzorů, baterií nebo fotovoltaiky," uvedl.
Dalšími členy oceněného týmu jsou Mariana Klementová, Petr Brázda, Václav Petříček a Cinthia Antunes Correa. Ceny předávala Akademie věd dnes, za vynikající výsledky ocenila i entomologa Marka Jindru a Josefa Houšťka z Fyziologického ústavu. Další badatelé získali ceny pro mladé odborníky nebo za popularizaci vědy.
