Schopnost přežít
Delfíni se zotaví i ze zdánlivě fatálních zranění. Jak to dělají?

Žralok vykousne delfínovi z těla tkáň o velikosti basketbalového míče, zranění se přesto za několik týdnů zhojí. Delfín nevykrvácí, do rány se mu nedostane infekce, chybějící tkáň doroste. Pozoruhodná schopnost těchto mořských savců zotavit se z vážných zranění by mohla být inspirací pro lékařský výzkum.

Michael Zasloff z univerzity v americkém Georgetownu shrnul v časopise Journal of Investigative Dermatology dostupné informace o "zázračné" odolnosti delfínů. Mimo jiné se zdá, že delfíni necítí bolest - nebo se jí alespoň nenechají nijak viditelně omezovat. Jiná zvířata, která utrpí těžké zranění, změní své chování, například dočasně přestanou přijímat potravu a setrvávají co nejvíce v klidu. Zranění delfíni však svou aktivitu nemění, pokud jim utržené rány přímo nebrání v pohybu.

Dovedou zřejmě omezit cirkulaci krve v jednotlivých částech těla, takže nevykrvácejí. A za odolnost vůči infekcím patrně vděčí antimikrobiálním látkám obsaženým v podkožním tuku.

Hojení ran u delfínů připomíná spíše regeneraci tkání známou u jiných skupin živočichů. Většina savců nedokáže nahradit ztracenou část těla, delfínovi však hluboké rány rychle zarostou nově vytvořenou plně funkční tkání, ne pouze vazivovou jizvou. Starají se o to pravděpodobně kmenové buňky schopné rychle se dělit a diferencovat se v nejrůznější buněčné typy.

O regeneračních schopnostech delfínů toho zatím víme poměrně málo. Zasloff proto vyzývá k detailnějšímu výzkumu, který by podle něj mohl být užitečný pro medicínu. Mohli bychom tak získat například nové zbraně proti infekcím nebo anestetika, na něž nevzniká závislost.