Jsou malí a téměř všudypřítomní. Mravenci patří k nejpočetnějším zvířatům na Zemi. Proč jsou tak úspěšní?
Afričtí mravenci, kteří spojili svůj život s akáciemi, dokážou své hostitelské rostliny uhájit dokonce i před slony vážícími řádově miliardkrát víc než oni. Brání tak slonům, aby zničili podstatnou část zeleně, a minimálně zčásti se podílí na udržování parkovitého rázu africké krajiny. Do vzájemně výhodných vztahů s jinými druhy vstupují mravenci na celém světě. Chovají mšice, červce, housenky a další hmyz podobným způsobem, jako my lidé chováme skot. Když spolu vedou mravenčí kolonie války, používají manévry, za něž by se nemusel stydět ani maršál Kutuzov.
Společenství mravenců drží nejspíš pohromadě zvláštní systém určení pohlaví. Sestry jsou si v něm navzájem příbuznější, než by si byly příbuzné s vlastními dětmi. Proto se jim víc vyplatí pomáhat s produkcí potomstva matce, než mít vlastní. Není to ale tak jednoduché a existuje spousta výjimek a odchylek. Pokud si koupíte pondělní číslo časopisu Týden, dozvíte se odpovědi na otázky jako:
Kolik váží průměrný mravenec?
Jak jsou velcí největší a nejmenší mravenci?
Jak dlouho žije mravenčí dělnice?
Jak královna?
Kolik stihne za život zplodit potomků?
Kolik je na světě objevených a popsaných mravenčích druhů a kolik jich existuje podle odhadů ve skutečnosti?
