Kůň Převalského, jehož volně žijící populaci v Mongolsku letos posílila i zvířata dovezená z pražské zoologické zahrady, má s domestikovaným koněm společného méně, než se zoologové domnívali. Prozradila to analýza jeho genů.
Dosud se mělo za to, že poslední společný předek "obyčejných" koní a koně Převalského žil někdy v době, kdy lidé koně domestikovali, tedy před šesti až deseti tisíci lety. Nyní se ukazuje, že k oddělení obou vývojových linií došlo mnohem dříve – před 160 tisíci lety. I poté se však oba druhy mezi sebou příležitostně křížily.
V časopise Genome Biology and Evolution o tom informují odborníci z americké Penn State University, kteří zkoumali mitochondriální DNA obou druhů. Zároveň zjistili, že genetická rozmanitost koní Převalského je překvapivě vysoká.
Přitom to není tak dávno, kdy měl tento druh namále. Koncem padesátých let minulého století byl ve volné přírodě zcela vyhuben a v zajetí přežívalo posledních dvanáct jedinců. Málem osudným se mu stal lov na maso a přeměna jeho domovských stepí v pole a pastviny pro hospodářská zvířata.
Záchranné úsilí bylo naštěstí od počátku dobře plánované. Chovatelé se snažili mezi sebou křížit co nejméně příbuzná zvířata, takže se jim podařilo zabránit genetické degeneraci druhu. Velkou zásluhu na tom mají i čeští vědci, pražská zoo vede mezinárodní plemennou knihu tohoto druhu. Dnes ve volné přírodě a v rezervacích žijí asi dva tisíce koní Převalského.
