Spláchnuti nebo utopeni
Mamutí samci měli tendenci hynout "hloupým způsobem"

Pohlceni propadlou půdou. Spláchnuti lavinou bahna. Utopeni, když se probořili tenkým ledem. To je osud, který před tisíci let potkal na Sibiři mnoho mamutů. Jejich dobře zachované fosilní ostatky poskytly paleobiologům možnost nahlédnout do jejich života. A teď po genetických analýzách mamutích obětí přírodních pastí učinil vědecký tým ohromující objev - většina z nich byli samci.

"U mnoha druhů platí, že samci mají tendenci dělat pošetilé věci, kvůli kterým zahynou hloupým způsobem. A zdá se, že pro mamuty to platilo také," říká Love Dalén, evoluční biolog Švédského přírodovědného muzea.

Ve studii, která vyšla začátkem listopadu v časopise Current Biology, Dalén a jeho kolegové analyzovali téměř 100 mamutích kostí, zubů a klů. Zjistili, že zhruba dvě třetiny z nich pocházejí od samců.

Podle jejich hypotézy by tento posunutý poměr mohl souviset s riskantním chováním, do nějž se mladí samci pouštějí, když opustí ochranu matky a začnou žít sami. "Staré samice jsou velmi zkušené, ve všem se vyznají nejlépe," řekl profesor Dalén.

Tento objev byl přitom vlastně náhodný, uvedla Patrícia Pečnerová (která získala magisterský titul na Masarykově univerzitě), doktorandka Stockholmské univerzity a hlavní autorka studie. Na pohlavní disproporci přišla, když zadávala údaje pro jiný projekt týkající se mamutí genetiky.

"Když jsme vyplňovali data do tabulky, viděli jsme, že je tam příliš mnoho samců. Mnohem víc, než by jich mělo být," řekla. "Byli jsme opravdu překvapeni, když jsme viděli, že samců je více než dvakrát tolik než samic, protože nic v předchozím výzkumu nenaznačovalo, že by tomu tak mělo být," dodala.

Předchozí studie mamutích ostatků v Hot Springs v Jižní Dakotě zjistila, že mezi 14 mrtvými mamuty bylo 13 dospělých samců a jedna samice. Studie, kterou provedla Pečnerová, zkoumala poměr pohlaví s pomocí genetiky.

Celkem 98 jedinců, které tým analyzoval, pocházelo ze severní části Sibiře a jejich ostatky byly nalezeny během posledních čtyř desetiletí. Nejstarší z nich byl mamut, který žil před více než 60 tisíci lety a nejmladší zhruba před 4 tisíci lety. Genetické údaje neposkytly informaci o tom, v kolika letech mamuti uhynuli; jen jejich pohlaví.

Aby mohl tým získat vzorky DNA, musel nejprve omezit riziko kontaminace. Proto pracovali v čisté laboratoři v oblecích podobných těm, jaké nosí lékaři pečující o nemocné, kteří se nakazili virem ebola. Z každého vzorku odkrojili několik milimetrů, a pak je navrtali, aby získali genetické údaje. Zjistili, že ze zkoumaných jedinců bylo 66 samců a 29 samic.

Největším omezením studie je, že vysvětlení vědců, proč je takový nepoměr mezi uhynulými samci a samicemi, je spekulativní a založeno převážně na chování současných slonů. Staví na předpokladu, že mamuti, stejně jako sloni, žili v matriarchálních stádech, kde samice chrání mláďata.

Ale zhruba ve věku 14-15 let, kdy samci vstoupí do puberty, opouštějí stádo a buď se z nich stanou samotáři, nebo se připojí ke skupině samců, které vede jeden z nich - a obvykle mu chybějí znalosti a zkušenosti, jaké mají staré samice. A to mohl být okamžik, kdy udělali něco riskantního, kvůli čemu skončili ve zmrzlé sibiřské půdě.

Přírodní pasti mamuty rychle pohřbily a ochránily je před mrchožrouty. Vědci uvedli, že jejich zjištění nijak nevypovídá o poměru pohlaví mamutí populace, která byla podle jejich předpokladů 50 na 50; svědčí jen o tom, že samci s větší pravděpodobností hynuli způsobem, který uchoval jejich ostatky po tisíce let neporušené.