Na rozhraní pouště a savany je často k vidění ostrůvkovitá vegetace. Biologové ji až dosud považovali za známku postupu pouště. Nový výzkum však odhalil, že aspoň za některé ostrůvky jsou zodpovědní termiti. Místo aby byly znakem úpadku ekosystému, stabilizují ho.
Pouště mají nepříjemnou schopnost požírat sousední biotopy. Pokud jim to klimatické podmínky dovolují, což je v našich časech časté, rozšiřují se. Růst plochy pouští nejspíš přispěl ke kolapsu mocných říší starověku, jako bylo Kartágo nebo Řím. Aby nepřispěl i ke kolapsu dnešních států, snaží se ho vědci sledovat, případně zpomalovat. K tomu potřebují vědět, jak se pozná, že se poušť začíná šířit. Při vyhodnocování satelitních snímků se za známku postupu pouště často považuje ostrůvkovitá vegetace.
Znamená to miniaturní přibližně pravidelně rozmístěné oázy tvořené keříky nebo trsy trávy obklopené vyprahlou zemí. Skupina vědců v čele s Juanem Bonachelou z Princetonské univerzity ve státě New Jersey tvrdí v časopise Science, že ostrůvkovitost mohou způsobovat termiti. Místo aby ostrůvky byly příznakem šíření pouště, naopak ekosystém stabilizují.
Termiti žijí převážně pod zemí. Chodby, které si budují, mění vlastnosti půdy. Je lépe propustná pro vodu. V okolí termitích hnízd se proto dobře daří rostlinám. Ty pak využívají všelijací živočichové.
Ekologové rozeznávají pět celkem jasně definovaných fází přeměny travnatého biotopu v poušť. Krajina stabilizovaná termitími koloniemi připomíná poslední z nich, mylně považovanou za nejkritičtější.
Pokud je ve skutečnosti stabilní, bude potřeba změnit způsob analýzy satelitních snímků a předpovídání postupu pouští. Některé typy ostrůvků bude třeba v budoucnu interpretovat nikoliv jako jejich předvoj, nýbrž jako hráz proti nim. Bylo by také zajímavé zjistit, jestli podobně jako termiti působí i jiní živočichové žijící zčásti pod zemí − třeba mravenci, syslové, psouni, a tak podobně.
