Vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR společně s kolegy z Francie a Japonska odhalili, že rozmanitost čeledi myšovitých vznikla z jednoho předka. Žil asi před dvaceti miliony let v dnešní tropické jihovýchodní Asii, kde je dodnes největší rozmanitost myšovitých savců. Ústav to uvedl na svém webu, výsledky studie publikoval časopis Molecular Phylogenetics and Evolution.
Hlodavci z čeledi myšovitých jsou podle vědců nejrozmanitější skupinou savců, známých je přes 800 druhů ve 155 rodech. Odborníci zanalyzovali data 161 druhů, použili také metodu molekulárních hodin, jež využívá sekvence DNA a je díky ní možné odhadnout evoluční vzdálenost mezi druhy.
Vědci provedli analýzu fosilií, z nichž vybrali devět vymřelých druhů, které bylo možné umístit na určitou pozici v takzvaném fylogenetickém vývojovém stromu, což jsou graficky znázorněné příbuzenské vztahy mezi druhy, u nichž se předpokládá jeden společný předek. Výsledky studie potvrdily takzvaný monofyletický původ myšovitých hlodavců.
Podle autorů výzkumu je zjištění doby a místa vzniku důležité mimo jiné pro ochranu přírody či pro předpověď možných rizik mezidruhového přenosu nemocí. "Zpřesnění odhadu doby, kdy žil společný předek laboratorních modelových hlodavců (potkana a myši domácí), pak může mít významné dopady v genomice či biomedicíně," píše se v prezentaci ústavu.
Myšovití jsou podle autorů zajímaví mimo jiné tím, že žijí v pouštích, savanách, lesích, pohořích i tundrách, různé druhy se tak přizpůsobily na pohyb na stromech, po souši nebo ve vodě. Z hlediska potravy jde také o rozmanitou čeleď, neboť kromě převážné části všežravých jsou některé druhy býložravé, masožravé nebo zaměřené na konkrétní typ stravy, jako jsou houby nebo listy. Hlodavci jsou také rezervoárem některých onemocnění přenosných na člověka, například moru, uvádí vědci.
