Pigmenty nalezené v 1,1 miliardy let starých horninách pomohly výzkumníkům objasnit, která barva je ta vůbec nejstarší na světě. Na výzkumu pracoval tým vědců z USA, Austrálie a Japonska. Nečekaný objev všechny překvapil.
Pigmenty v prehistorických kamenech objevila Nur Gueneliová, studentka Australské národní univerzity (ANU). Zkoumala prehistorické kameny, které byly ukryty hluboko pod povrchem Sahary v Mauretánii (země v Africe). Horniny byly do ANU poslány ropnou společností, která před deseti lety hledala ropu pod skalami a pískem saharské pouště. "Vyvrtávali díru několik set metrů hlubokou a zasáhli černou olejnatou břidlici. Ukázalo se, že je 1,1 miliardy let stará, což je naprosto neuvěřitelné," řekl vedoucí výzkumu Jochen Brocks z ANU.
Aby vědci spatřili pigmenty, musely horninu rozdrtit na jemný prášek, poté z něj vyjmuli a zanalyzovali molekuly prehistorických organismů. "Jasně růžové pigmenty jsou molekulárními fosiliemi chlorofylu, které byly produkovány starými fotosyntetickými organismy obývajícími prehistorický oceán, který již dávno zmizel," vysvětlila Gueneliová. To, co vědci našli, je tzv. nejstarší biologická barva na světě. "Vzpomínám si, že jsem ji (Gueneliovou) slyšel, jak v laboratoři křičí. Vešla do mé kanceláře, řekla 'Podívej se na to!' a měla v ruce ty růžové věci," vzpomíná Brocks.
Nově objevené molekuly jsou o půl miliardy let starší než ty doposud nalezené, tvrdí vědci. "Molekuly, které jsme našli, nejsou z velkého stvoření, ale z mikroskopických organismů, protože zvířata v té době ještě neexistovala. To je úžasná věc," vysvětlil Brocks.
"Přesná analýza starých pigmentů potvrdila, že drobné cyanobakterie (sinice, pozn. red) vládly základnímu potravinovému řetězci v oceánech před miliardou let, což nám pomáhá vysvětlit, proč zvířata v té době neexistovala," řekla Gueneliová.
Cyanobakteriální oceány začaly mizet zhruba před 650 miliony lety, kdy se řasy začaly rychle šířit.
