Jak se vypořádat se starými satelity, částmi raket a dalšími předměty, které se pohybují rychlostí až 10 kilometrů za sekundu a pro kosmický výzkum představují rostoucí nebezpečí? Podle odborníků z univerzity v anglickém Southamptonu je nejprve potřeba určit nejnebezpečnější objekty. K tomu poslouží teorie sítí.
Teorie sítí je matematický nástroj využívaný běžně ke studiu například propojení neuronů v mozku nebo internetu. Britští vědci se nyní podobně podívali na trosky kosmické techniky v nejbližším okolí Země. Svou myšlenku prezentovali tento týden na Mezinárodním astronautickém kongresu v Glasgow.
Na kosmické smetí nahlížejí jako na objekty propojené sítí vazeb. Vazba mezi dvěma objekty je tím silnější, čím větší je pravděpodobnost, že se spolu v budoucnu srazí. Tuto pravděpodobnost lze určit ze znalosti jejich oběžných drah a rychlostí. "Studiem takto vytvořeného modelu je možné identifikovat objekty, které jsou pro strukturu celé sítě klíčové," říká Rebecca Newlandová, jedna z autorek nového řešení. "Ke zničení sítě bude nutné určit a odstranit právě tyto klíčové objekty. Podobně jako útok na vysoce propojené routery může zmrzačit celý internet," dodala.
Nebezpečí srážky satelitu nebo třeba Mezinárodní vesmírné stanice s kosmickým smetím je zkrátka možno výrazně omezit odstraněním několika nejdůležitějších objektů. Pokud na oběžné dráze zůstanou, dříve nebo později se spolu srazí, čímž množství trosek dále vzroste. I malý úlomek totiž může pro satelit nebo kosmickou loď znamenat obrovské nebezpečí.
Foto University of Southampton
