Hitem se stala hned v první den vyučování mezi žáky japonské základní školy robotická učitelka pojmenovaná Saya. Jeden ze školáků ji označil za "hezkou", jiný prohlásil, že je "trošičku děsivá, ale zábavná". Další dodal, že nemohl uvěřit, že ho učí robotka, píše australský zpravodajský server news.com.au.
Robotická učitelka nejprve vyvolala každé dítě jménem a pak žákům zadala úkol z učebnice. Pilotní projekt se uskutečnil na základní škole Kudan v Tokiu.
"Saya děti vůbec nevyvedla z míry," konstatoval profesor Hiroši Kobajaši z Tokijské vědecké univerzity, který na vývoji robota pracoval patnáct let. "Nedívají se na ni jako na humanoida, ale jako na člověka. Měly radost a byly překvapeny, že byla schopná vyvolávat je jménem. Chovaly se k Saye jako ke skutečné učitelce."
Sayaina ocelová lebka je potažena vrstvou kvalitního jemného latexu. Pod ní se skrývá soustava osmnácti motorků, které fungují jako mimické svaly, jež jsou s to vykouzlit jí na tváři emotivní výrazy včetně překvapení, strachu, nelibosti, hněvu, štěstí a smutku.
Robotka umí mluvit, potenciálně v jakémkoli jazyce, hýbat hlavou a reagovat na otázky. Zná asi 300 slovních spojení, má zásobu 700 slov, a je naprogramovaná tak, aby reagovala na slova a otázky.
Plánuje se, že první robotické učitelky budou vyzkoušeny v několika třídách, kde je budou řídit "učitelky-dohlížitelky" z kontrolního centra.
Jeden takovýto robot přijde v přepočtu skoro na tři čtvrtě milionu korun. "Cílem je vyvinout něco užitečného pro společnost a lidi, co by se uplatnilo v každodenním životě. Učitelka je perfektní využití pro robota," říká profesor Kobajaši. Otázka je, zda by s ním souhlasili i dětští psychologové.
Foto: Reuters
