Legendární doly krále Šalamouna možná opravdu existovaly, ale netěžilo se v nich zlato a diamanty, nýbrž měď. Oznámili to vědci z univerzity v San Diegu v Kalifornii, kteří ve spolupráci s jordánskými kolegy objevili v jižním Jordánsku pozůstatky po těžbě mědi z 10. století před naším letopočtem, tedy zhruba v době Šalamounova kralování.
Místo se jmenuje Chirbat an-Nahas a leží jižně od Mrtvého moře. Ve Starém zákonu je tato oblast označována Edom.
Vykopávky ze 70. a 80. let naznačovaly, že kovy se zde začaly zpracovávat v 7. století před naším letopočtem, tedy dlouho po Šalamounovi. Američtí a jordánští vědci se ale rozhodli kopat hlouběji a našli stopy po důlní činnosti ještě o 300 let starší. Informaci zveřejnili v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Archeolog Thomas Levy řekl, že všemu ze starých písemných památek se nedá věřit, ale že tento objev znamená souběh archeologických údajů a bible.
Šalamoun vládl přibližně v letech 970 až 931 před naším letopočtem. Podle legend byly jeho doly, zdroj jeho nesmírného bohatství, v daleké zemi Ofir, o níž se dnes někteří dohadují, že ležela na východním pobřeží Afriky. Legenda praví, že kdo je objeví, stane se nejbohatším, ale také nejprokletějším člověkem na světě. Téma bylo několikrát zpracováno literárně i filmově.
Foto: Thomas Levy/UC San Diego, UCSD Calit2
