Brněnští vědci využívají larvy hmyzu k tomu, aby odpadní mláto z výroby vína nebo piva proměnili na krmnou směs pro zvířata bohatou na proteiny. Informovala o tom Technologická agentura ČR (TA ČR), která projekt podpořila 3,5 milionu korun.
"Mláto známe především jako zbytky po filtraci při výrobě piva nebo vykvašení vína. Jedná se ale také o hodnotné krmivo pro domácí zvířata. A právě larvy bráněnky v rámci biokonverze - tedy přeměny pomocí organismů - dokážou mláto využít a přeměnit na cenný produkt, který má potenciál nahradit dosud nejpoužívanější zdroje proteinů, a to i ve výkrmu hospodářských zvířat," uvedl předseda TA ČR Petr Konvalinka.
Na výzkumu spolupracuje společnost MICo a Centrum Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Výzkum zkoumá možnost využití larev pro přeměnu i dalších organických materiálů, například zbytků jídla, na nutričně bohatou hmyzí moučku. Výsledná technologie má být velkoobjemová, plně automatizovaná a robotizovaná. Tento projekt se konkrétně zaměřuje na vývoj automatického dávkovacího systému a optimalizaci faktorů biokonverze.
Larvy bráněnek jsou podle Jan Dennera, který je autorem nápadu a koordinátorem projektu, velice užitečnými pomocníky v boji s plýtváním potravinami i zpracováním různých typů organického odpadu. "Larvy si poradí s kuchyňským odpadem, jak rostlinného, tak i živočišného původu. Jejich žravost je enormní, což je dáno jejich přirozeným životním cyklem. Tento druh není invazivní, nehrozí přemnožení, ani nepřenáší žádné nákazy. Vyskytuje se i v české přírodě," dodal Denner.
Larvy se podle něj využívají ke krmení nejen hospodářských zvířat, jako je drůbež, prasata nebo ryby například v Kanadě. Strávené zbytky po larvách lze navíc využít jako hnojivo.
Současný výzkum bude pokračovat až do roku 2023, výsledky výzkumu chtějí ale vědci představit veřejnosti až poté, kdy se jim podaří předmět výzkumu přetavit do průmyslové linky.
