Dinosauři a pterosauři, jejichž někteří zástupci dorůstali obřích rozměrů, měli skromné začátky. Dokazuje to nově objevená zkamenělina drobného, hmyz požírajícího ještěra, který byl jejich předchůdcem a blízkým příbuzným. Miniaturního dravce, jež před 237 miliony let obýval záplavové oblasti dnešního jihovýchodního Madagaskaru, objevil vědecký tým ze Spojených států a Madagaskaru, napsala agentura Reuters.
Tvor z období triasu pojmenovaný Kongonaphon kely byl dlouhý okolo 40 centimetrů a v kyčli vysoký asi deset centimetrů. Měl protáhlé nohy a drobné kuželovité zuby, jež naznačují, že si pochutnával právě na hmyzu nebo jiných malých bezobratlovcích. Patřil ke skupině plazů, jejíž příslušníky dnes vědci považují za poslední společné předky dinosaurů a pterosaurů.
"Na základě statistické analýzy tělesné velikosti se domníváme, že se dinosauři a pterosauři vyvinuli z tohoto miniaturního předka," uvedl paleontolog Christian Kammerer z muzea přírodních věd v americké Severní Karolíně, vedoucí autor studie otištěné ve sborníku americké akademie věd (PNAS).
Dinosauři a pterosauři se poprvé objevili zhruba před 230 miliony let. Jeden z nejstarších známých masožravých dinosauřích druhů Herrerasaurus měřil okolo šesti metrů. Jeden z primitivních pterosaurů Eudimorphodon dosahoval velikosti holuba. Obě skupiny plazů později dorostly do neuvěřitelných velikostí. Pterosaurus Quetzalcoatlus měl rozpětí křídel okolo 10,5 metru, tedy na šířku stejně, jako stíhací letoun F-16. Dinosaurus Argentinosaurus měřil až 35 metrů.
V kontextu těchto obřích plazů se velikost společného předka, "který se vám mohl vejít do ruky", zdá být téměř paradoxní, poznamenal Kammerer.
